Přiznejme si, že nám chybí podrobné znalosti našich dědečků, kteří nejenže dobře znali Homérovy eposy, ale byli je schopni na základě středoškolských znalostí citovat třeba i v původní starořečtině.
My, když dnes hovoříme o Odysseově domovském ostrově, trochu tápeme - byla to Ithaka? Je to vůbec skutečný ostrov? Pro začátek dejme slovo Homérovi, který již tenkrát, třináct století před naším letopočtem, poučoval neznalé: "Cizinče, buď jsi tak hloupý, nebo jsi zdaleka přišel, ptáš-li se tak! Myslil jsem, že náš ostrov není tak neznámý ve světě. Jistě jej přemnozí znají, kdo na východ bydlí, a ti, kdo na poledne, i kdo žijí tam, kde hasne západ. Je to jen drsná země a nerodí hřebce, není však přece tak chudá, když nadbytek obilí dává i vína. Deště a vydatná rosa ji zavlažují. Po skalách běhají kozy a pasou se hovězí stáda. Stráně jsou zalesněny a po celý rok se dobytek napájí u pramenů. Cizinče, o Ithace uslyšeli až v Tróji!"
I když dějiště mnoha epizod Homérovy epopeje jsou nejistá, o Ithace patrně není vážný důvod pochybovat. Ostrov se stejným jménem leží u západního pobřeží Řecka a antiční filozofové a spisovatelé zvučných jmen jako Thukydidés, Plutarchos, Apollodoros či Cicero se staletí po Homérovi zmiňovali ve svých dílech o nezávislém Ithackém státě, což bylo potvrzeno nálezy mincí s nápisy "Stát Ithaky a Odyssea".
V dávných stoletích se přesto našli skeptici tvrdící, že Homérova Ithaka byla jedním z větších ostrovů - Kefallonia, Korfu, Paxi nebo Lefkada. Druzí zase věřili, že skutečný ostrov Ithaka se potopil na dno moře či že existoval pouze v Homérově fantazii.
Tyto spekulace ovšem zůstaly nepotvrzeny jak během vykopávek, tak i při důkladném studiu eposu Odyssea, kdy se většina z badatelů shodla v tom, že dnešní i Homérova Ithaka jsou jeden a tentýž ostrov. Vždyť jen málokterý ostrov například tak přesně odpovídá popisu použitému v Odyssee: ostrov je úzký, malý a skalnatý a je nevhodný pro jízdu koňmo. Teorii potvrzují i místní pojmenování - jméno Ithaka se nezměnilo během posledních tří tisíc let, a to ani v případech, když byl ostrov okupovaný dobyvateli. Místa vztahující se k ději Odyssey, tak podrobně popsaná Homérem, se také zachovala se svým původním antickým názvem.
Trochu podivné nicméně je, že první archeologické výzkumy na ostrově jsou datovány až koncem 19. století. Pionýrem archeologie, který zde v rice 1806 začal provádět vykopávky na skutečně vědeckém základě, byl William Gell. Podařilo se mu objevit chrám bohyně Artemis nedaleko Vathi. William Gell s dalšími kolegy však začal také (s nepsaným souhlasem Angličanů, kterým byl ostrov svěřen do správy) "soukromě podnikat" v oblasti starožitností. Podařilo se mu nalézt řadu unikátních předmětů, které jsou nyní chloubou expozic antiky mnoha muzeí. Při jejich honbě za poklady byla celá řada předmětů z drahých kovů roztavena.
Po připojení ostrova Ithaka k Řecku byly v letech 1968-1878 započaty systematické vykopávky H. Schliemanem. Během těchto i dalších výzkumů bylo nalezeno mnoho zbytků keramiky z období "geometrického stylu", které potvrzují význam Ithaky jako jejího výrobního centra. Jako důkaz potvrzení legendy o králi Odysseovi posloužila část ženské masky s vyrytým datovacím nápisem "Věnováno Odysseovi". Dnes na ostrově probíhají finančně omezené výzkumy řecko-amerického týmu tvořeného odborníky z Archeologické společnosti z Athén, Washingtonovy univerzity v St. Louis a zástupců Společnosti pro homérská studia. Většina současných objevů však pochází spíše z náhodných nálezů při stavebních pracích či výstavbě silnic.
Dnešní ostrov Ithaka z Odyssey žije. Se jménem bájného krále a dalších aktérů stejnojmenného eposu se na ostrově setkáváme doslova na každém kroku.
Nad půvabnou zátokou Dexia, kde podle pověsti Fajákové vyložili na břeh spícího Odyssea i s množstvím darů, se vysoko ve stráni nalézá Jeskyně nymf, kam Odysseus s pomocí bohyně Athény ukryl své bohatství. Její vchod je dnes uzavřen mříží a přesně podle Homérovy Odyssey: "Do sluje vedou dva vchody: z půlnoci jeden, jímž smrtelník každý vstoupiti může, a z polední strany jen pro bohy nesmrtelné. Lidská noha jím neprošla dosud. Je vyhrazen bohům."
Dodnes existuje pramen Arethusa s Eumaiovou jeskyní, která poskytuje náhodnému poutníkovi jako osvěžující stín, tak i doušek chladivé pramenité vody, která je v těchto místech nyní spíše výjimkou. Ostrov je totiž soběstačný v zásobování pitnou vodou jen díky výkonnému odsolovacímu zařízení. Na mnoha místech je však možno spatřit kamenné nebo modernější betonové rezervoáry na dešťovou vodu, která je v nich shromažďována v průběhu zimních měsících, kdy počasí nad Středozemním mořem ovlivňuje cyklon, přinášející spolu se sychravým počasím i tolik potřebnou vodu. Tato voda je využívána především k zavlažování údolních políček s vinnou révou nebo zeleninou.
Přestože je Ithaka druhým nejméně obydleným ostrovem ze souostroví Heptanese, které je situováno při západním pobřeží Řecka v Jónském moři, předčí svou malebností mnohá jiná místa. Na Ithace vyrůstal dle dochovaných zdrojů Homér, a proto byl schopen ji ve svém díle tak detailně popsat.
Pěstování oliv na ostrově Ithaka
Další články:
Punta Arenas leží na břehu Magalhesova průlivu.
Ostrov Capri se nachází poblíž pobřeží jižní Itálie.
Koření šafrán se připravuje výhradně ručně.
Loreta v Praze na Hradčanech stojí na Loretánském náměstí.
Japonský svátek tanabata se dnes slaví převážně 7. července.
Velká sfinga stojí v Gíze poblíž velkých pyramid.
Ostrov Comino okouzluje svou bělostnou pláží.
Jak vzniká med ve včelím úlu.
Ostrov Ithaka je spojen se jménem bájného krále Odyssea a dalších aktérů stejnojmenného eposu, se kterými zde setkáváme doslova na každém kroku.