Polární záře v Norsku
Polární záře v Norsku. Obrázek: Wikipedia, autor: Rafal Konieczny.
V Norsku, na dalekém evropském severu, příroda skýtá pohled na úchvatné přírodní divadlo, které dokáže prosvětlit i jinak temné a skličující zimní měsíce, polární záři v podobě záhadného, tiše tančícího světla na obloze.
Za zimních nocí vzniká polární záře, když se sluneční vítr nabitých částic sráží s elektrony nabitou zemskou atmosférou a vytváří přízračnou mihotající se auru kolem severníh magnetického pólu. Převažující barvou polární záře v Norsku je zelená, avšak za dlouhých nočních úkazů se na okrajích oblohy krátce objevují také kudrdlinky růžové a šedé, uprostřed je pak polární záře jasně fialová.
Dojem z pozorování polární záře však může být narušen městským osvětlením. Proto v severním Norsku místní laponští průvodci přepravují zájemce o pozorování polární záře sobím či psím spřežením nebo i méně romantickým sněžným skůtrem daleko do mrazivého vnitrozemí severního Norska.
Informace o polární záři a jejím výzkumu podává zájemcům Planetárium polární záře v Tromso. Planetárium polární záře nabízí četné filmové dokumenty a optickou technologii pro pozorování polární záře.
Další články:
Bylina barborka obecná dorůstá do 30 až 90 centimetrů výšky.
V létě čekanka obecná tvoří nápadnou ozdobu sušších luk.
Velmi žravé slunéčko východní konkuruje evropským slunéčkům.
Malá šelma liška polární žije v Arktidě.
Peckovice střemcha obecná je vysoký keř.
Žlutě kvetoucí rohatec žlutý roste na kamenitých a písčitých pobřežích.
Na travnatých plochách žijící páteříček žlutý má žlutočervené zbarvení.
Mohutný platan východní je v Evropě třetihorní relikt.
Dávný vznik planety Země vytvořil náš dnešní domov.
Slunci vzdálenější čtyři planety sluneční soustavy tvoří plyn a tekutiny tekutého jádra.
Hojní obyvatelé planety Země přesáhli počet sedmi miliard.
U nás nepříliš hojná bublinatka obecná je hmyzožravá vodní rostlina.
Polární záře v Norsku lze pozorovat o období od konce listopadu do začátku dubna.