Borovice hedvábná

Borovice hedvábná (Pinus strobus L.). Obrázek: Wikipedia, autor: US FWS.

Borovice hedvábná je jehličnatý strom, jenž dorůstá výšky až 50 metrů a tloušťky kmene 200 centimetrů, s úzce kuželovitou, ve stáří nepravidelnou korunou.

Kůra borovice hedvábné je v mládí hladká a šedozelená, později se mění v hnědošedou, podélně rozbrázděnou borku odlupující se v šupinách. Výhony jsou tenké a ohebné, zelenohnědé, řídce chloupkaté, ve druhém roce lysé. Štíhlé pupeny jsou slabě smolnaté. Tenké a měkké jehlice jsou po pěti ve svazečcích, řídce na větvi postavených, na vnitřní straně mají bělavé proužky průduchů a na hranách jsou jemně ostnité, špičaté, ale nepichlavé.

Šišky visí po 1 až 3 na konci větví, jsou válcovité, obvykle mírně zakřivené, hnědé a smolnaté. Zdřevnatělé plodní šupiny jsou tenké, se světle hnědým štítkem. Semeno je hnědě mramorované, s úzkým, asi 2 centimetry dlouhým křídlem. Dozrává v září druhého roku. Semenáček má 6 až 10 tmavozelených trojhranných děložních lístků v přeslenu.

Původně je borovice hedvábná domovem ve východní části Severní Ameriky, kde vytváří rozsáhlé porosty na čerstvých hlinitých až písčitých půdách. Do Evropy byla přivezena v roce 1705 a byla hojně vysazována v lesích a parcích.

Borovice hedvábná není náročná na klima, v mládí snáší zastínění. Nejlépe roste na svěžích, středně hlubokých půdách. Je velmi ozdobným parkovým stromem.

Dřevo borovice hedvábné je měkké, lehké, ale málo hodnotné, v domovině má však borovice hedvábná dřevo výborných technických vlastností.

Další články:

Labuť velká má dlouhý, obloukovitě zahnutý krk.

Severočeský zámek Hrubý Rohozec stojí na skále nad řekou Jizerou.

Želva kožatka velká umí plavat rychlostí až 30 km/h.

Majestátní zámek Březnice vlastní stát.

Původně lovecký zámeček a později zámek Zbraslav obklopuje park.

Velká čínská zeď se táhne do délky přibližně 4800 kilometrů.

Severočeský zámek Jezeří požívá ochrany jako kulturní památka.

Kamenná Velká sfinga v Gíze patří k nejslavnějším historickým památkám světa.

V liském těle vznikají močové kameny krystalizací vápenatých solí a kyseliny močové.

Středo- a východoevropská borovice blatka vyrůstá do výšky 15 až 25 metrů.