Grafit
Grafit neboli tuha je šesterečný minerál.
Bez tužky, která se stala nepostradatelným psacím nástrojem kulturního člověka, si dnes již náž život sotva dovedeme představit. Její hlavní součást - tuha - je v podstatě jemně šupinkatý nerost grafit.
Grafit byl znám již v době starověku, kdy byl využíván ke zdobení hliněných nádob. Název grafit (z řeckého grafein - psáti) zavedl v roce 1789 německý mineralog a geolog A. G. Werner. Nedlouho poté objevil švédský chemik J. J. Berzelius, že grafit je čistý uhlík. Pak již bylo snadné prokázat, že grafit je chemicky zcela shodný s diamantem. Přesto mezi těmito nerosty existují největší známé rozdíly ve fyzikálních vlastnostech (polymorfie).
V přírodě tvoří grafit nejčastěji jemně šupinkaté, celistvé nebo zemité agregáty, obvykle znečištěné oxidy železa a jílovými nerosty. Dokonale vytvořené šesterečné nebo klencové krystaly grafitu jsou velmi vzácné. Jeho barva i vryp jsou černé nebo ocelově šedé, lesk silný, kovový. Je průhledný a na omak nápadně mastný. Jeho lupeny jsou ohebné, ale nepružné a velmi měkké. Grafit je odolný ke kyselinám, má vysokou teplotu tání (kolem 3000 °C) a dobře vodí elektřinu i teplo.
Jemné šupinky grafitu bývají obsaženy v různých horninách, v krystalických břidlicích a ve vápencích tvoří grafit dokonce mohutná ložiska. Vznikla nejčastěji přeměnou uhelných slojí za vysoké teploty a tlaku nebo i sopečnou činností z uhlí ve vyvřelinách. V ložiscích bývá grafit s pyritem, kaolinitem, živci a jinými nerosty. U České republice jsou hojná ložiska grafitu v pruhu od Českého Krumlova k Horní Plané, na Netolicku, na Vltavotýnsku a na severní Moravě.
Grafit nejlepší jakosti se zpracovává v továrnách na výrobu tužek. Je surovinou při výrobě žáruvzdorných kelímků pro ocelárny a vodivých nátěrů pro galvanoplastiku. Grafitovými nátěry se chrání proti rezavění železné předměty. Používá se jako mazadlo ložisek, těsnící materiál a uplatňuje se i jako moderátor pro jaderné reaktory, protože se v grafitu zmírňuje, popř. zcela zastavuje proud neutronů.
Grafit tvoří například také složku sazí, které vznikají spalováním fosilních paliv. Je v zde ovšem přítomen v částečkách natolik nepatrných rozměrů, že saze mají spíše vlastnosti amorfního uhlíku.
Další články:
Rakouský čert Krampus se mění v lidskou bytost.
Šípky vznikají ze stonkových orgánů a báze květů.
Umění starověkého Egypta plnilo kulturní, náboženské a dynastické funkce.
Tropická cyklona vzniká v subtropické oblasti.
Cukrovka a černá káva do množství tří šálků vypitých denně.
Netradiční vánoční zvyky, podívejme se na některé blíže.
Jakub Jan Ryba má mohylu pod vrchem Štěrbina.
Ježura australská se živí hmyzem.
Bioluminiscence se vyskytuje především u mořských organismů.
Kníže Václav má místo v symbolice české státnosti.
Grafit se vyskytuje v mnoha lokalitách na Zemi, významná byla i ložiska v jižních Čechách.