A svět se točí dál

Kaktus sanguaro je král pouště

Na poušti Sonora, rozprostírající se na území dnešní Arizony, Kalifornie a severního Mexika, se daří jedné z nejvyšších rostliny naší planety. Kaktusy sanguaro zde nalézejí ideální podmínky k životu a dorůstají výšky šestipatrového domu, hmotnosti několika tun a ty nejstarší z nich dosahují věku téměř 250 let. Na žádném jiném místě světa ve volné přírodě nerostou.

Kaktus sanguaro
Kaktus sanguaro roste také v arizonské poušti Sonora.

Na první pohled by se mohlo zdát, že vše, co v suchém klimatu pouště Sonora roste a žije, se bude krčit nízko u země ve stínu skal. Vysoký bodlinatý kaktus sanguaro se však snaží vytáhnout co nejvýše ke slunci. Aby přežil dlouhá roční údobí zcela bez deště, musí být kaktus dokonale přizpůsobený a schopný uchovávat si dlouhodobě dostatečné zásoby vody. Také sezonní a nenní kolísání teplot mezi -15 až +50 °C klade na jeho organismus mimořádné nároky a uchránit se před žhnocími paprsky může jen díky účinného přizpůsobení.

Obr pouště sanguaro, vědecky nazvaný Cereus gigantea, má podobně jako jiné kaktusy tuhou pokožku, povlečenou voskovitou látkou, která zamezuje odpařování vody a zajišťuje přežití během období sucha. Dýchací orgány jsou ponořeny hluboko v povrchové tkáni, čímž je značně omezen odpar vody. Navíc k výměně plynů dochází výhradně v noci, kdy je chladněji. U sanguara však botanici navíc odhalili zvláštní techniku, pomocí které se chrání. Jeho pokožka se chová jako tahací harmonika - v době sucha se jeho zbrázděný povrch stáhne dohromady, tím se zmenší plocha vystavená slunečnímu záření a sníží odpařování vzácné vody. Ostny se navíc stočí tak, že rostlina sama sebe zastiňuje. Když pak přijde pravidelný či nenadálý déšť a zaplaví poušť, brázdy na povrchu se rozestoupí a mezi nimi tečou proudy blahodárné vody. Do kruhu rozložené kořeny počnou dychtivě sát vláhu, aby naplnily vyprázdněný hektolitrový zásobník uvnitř dužinatého těla kaktusu. A znovu může tento umělec ve strádání přežívat nastávající půl rok bez vody.

Botanici udávají, že kaktus sanguaro může dokonce bez přídělu vody přežít neuvěřitelných pět let sucha. Tyto sloupovité kaktusy rostou velice pomalu, desetiletý je vysoký jen několik centimetrů, třicetiletý dosahuje výška asi jednoho metru. Stonky mají po obvodu 12 až 24 podélných rýh, ostny jsou dlouhé asi 5 cm, jsou velice tuhé a vyrůstají ve svazcích po 10 až 25. Dospělý kaktus má průměr přibližně 60 cm. Ve věku kolem sedmdesáti let počnou v horní části vyrážet boční ramena, která pak vytvářejí charakteristické tvary svícnů. Květy o průměru 7-8 cm, voskově bíle zbarvené, se objevují jednou ročně počínaje padesátým rokem věku. Obrůstají ve značném počtu věncovitě vrcholek stonku a otevírají se v noci, kdy je aktivní pouštní hmyz a netopýři, sající jejich nektar.

Sonorská poušť je nejteplejší ze severoamerických pouští, přesto však je biologicky velice pestrá a bohatá. Není to vůbec prázdný svět. Je to říše dokonale přizpůsobených rostlinných a živočišných specialistů. Žije zde samozřejmě řada druhů hmyzu i obratlovců, z hlediska botanického je překvapující, že zde bylo nalezeno na 300 druhů kaktusů a 2200 druhů jiných rostlin.

Poušť byla domovem indiánů kmene Papago či jinak také Tohono O'odham (lidé pouště), kteří mají v dnešní době rezervaci v blízkosti města Tuscon. Jejich předkové byli dokonale přizpůsobeni životu v poušti a plody, dřeň i semena sanguary byly běžnou součástí jejich stravy.

Současná farmakologie studuje léčivé účinky kaktusu sanguaro. Indiáni ve svých pověstech říkají, že sanguaro je předkem člověka a že je zcela bezbranný. I ty nejmohutnější kusy se svými zdviženými rameny vypadají, jako by se vzdávaly. Dnes jsou bezbranní proti zlodějům, kteří je vykopávají, odvážejí na nákladních autech a prodávají za tisíce dolarů jako honosné ozdoby zahrad zbohatlíků. Celá krádež trvá obvykle přibližně čtvrt hodiny. Proto musela být celá oblast výskytu těchto kaktusů v roce 1981 vyhlášena za chráněnou (Sanguaro National Monument).


Další články:

Domácí zázvorový sirup přelijeme do lahve.

Největší mořská želva na světě je kožatka velká, největší exemplář dosáhl váhy 961 kg.

Ploník obecný tvoří tmavě nebo světle zelené porosty.

Kočičí chování a řeč těla kterou kočka vyjadřuje své pocity.

Jak vzniká med ve včelím úlu.

Největší zvíře na planetě Zemi jsou velryby.

Klášter svaté Anežky České byl založen roku 1234.

Chrám svatého Mikuláše Praha stojí v Praze na Malé Straně.

Neandrtálci ve své době obývali rozsáhlé oblasti Evropy.

Paštikové chlebíčky posypané nasekanou pažitkou.

A svět se točí dál

Kaktus sanguaro je král a významný krajinotvorný prvek pouště Sonora na severoamerickém kontinentu, nejvyšší známý exemplář dosáhl výšky 24 metrů.

A svět se točí dál.