Lenochod Hoffmannův
Lenochod Hoffmannův. Obrázek: Wikipedia, autor: Geoff Gallice.
V lesích severní části Jižní Ameriky žije lenochod Hoffmannův, který měří asi 75 centimetrů, má kulatou hlavu s krátkým čenichem a na předních končetinách dva dlouhé drápy, zatímco na zadních nohou má drápy tři. Lenochod Hoffmannův není malý savec, přesto se dá ve větvích těžko postřehnout. Jeho dlouhá a hrubá srst má nazelenalé zbarvení, které splývá se zelení listí.
Příčina zeleného zbarvení srsti lenochoda Hoffmannova je poměrně neobvyklá, jednotlivé chlupy nejsou totiž hladké, nýbrž rozbrázděné drobnými rýhami nebo dutinkami a v těchto rýhách žijí mikroskopické zelené řasy, které srsti dodávají dokonalé ochranné zbarvení. Tyto řasy však mohou žít pouze v prostředí o určité teplotě a vlhkosti, a proto lenochodi Hoffmannovi v zoologických zahradách mírného podnebného pásma nejsou zelení, nýbrž žlutohnědí nebo hnědaví.
Srst lenochoda Hoffmannova je zajímavá také tím, že se stává útulkem drobným motýlkům, kteří jsou příbuzní našim molům. V lenochodí srsti probíhá celý jejich vývoj. Kladou tam vajíčka, žijí tam vylíhlé larvy, zakuklují se a líhnou se. Proč k tomuto vzájemnému soužití lenochoda Hoffmannova a motýlka dochází, není dosud známo.
Lenochod Hoffmannův nemá dokonalou tepelnou regulaci a pokud nastává chladnější počasí, dostávají se do strnulého stavu.
Lenochod Hoffmannův se pohybuje pomalým, téměř lenivým a váhavým pohybem, který vyplývá z jejich způsobu obživy. Živí se listím a na jednom stromě zůstává tak dlouho, dokud je tam nalézají. Poté sleze dolů, nemotorně se přesune k dalšímu stromu a po jeho kmenu vyleze do větví. V korunách stromů, hlavou dolů, zaklesnuti drápy, lenochodi přespávají, páří se i rodí mláďata. Jen velmi pomalu se pohybují, zavěšeni všemi čtyřmi končetinami za větve. A této obrácené poloze odpovídí i růst jejich srsti, která jim nesplývá od hřbetu k břichu jako u jiných savců, ale obráceně, od břicha k hřbetu.
Další články:
Hrad Buchlov střežil východní hranici.
Jestřáb lesní je rozšířen v Eurasii, Severní Americe a severozápadní Africe.
Vlk arktický žije v tundrách kanadského severu.
Labuť velká hnízdí pravidelně na území Česka.
Mravenec lesní je rozšířen na části Eurasie.
Dnes již vyhubená alka velká kdysi žila v severní části Atlantského oceánu.
Anglický hrad Windsor je nejstarší hrad ve Velké Británii.
Proč vlci vyjí a co tím vyjadřují?
Metoda CT (počítačová tomografie) mozku.
Irský hrad Parke's Castle stojí na východním konci jezera Lough Gill.
Diagnostická metoda počítačová tomografie vychází ze základní rentgenové techniky.
Jezevec lesní má dobře vyvinutou schopnost hrabání.
Lenochod Hoffmannův žje v lesích severní části Jižní Ameriky.