
Na zemském povrchu podléhají minerály a horniny zvětrávání. Fyzikálními a chemickými procesy nebo působením organismů se krystaly rozpouštějí, mění a transportují. Celé žulové plutony tak mohou být rozloženy působením podzemních vod. Ze živců se přitom tvoří kaolín, který se používá jako surovina pro výrobu porcelánu. Z bazických hornin vznikají v tropech vydatná ložiska bauxitu a lateritu, suroviny pro výrobu hliníku a železa. Minerály, které nejsou pro svoji velkou tvrdost a chemickou odolnost rozrušeny, mohou být gravitací a vodou pouze přepravovány na jiná místa a mohou obohacovat říční nebo pobřežní písky. V této souvislosti mluvíme o rozsypových ložiskách, k nimž se počítají mnohá důležitá naleziště zlata, platiny, diamantů, cínovce a monazitu. Voda ovšem dopravuje také látky při zvětrávání rozpuštěné, jako soli a uhličitany, do moří a oceánů. Při vypařování lagun rozpuštěné látky znovu krystalizují a tvoří takzvané vysrážené horniny (evapority). Příkladem takovýchto usazenin jsou velká solná ložiska z období svrchního permu v severní části Německa.
Další články:
Tvorové z hlubin moří a oceánů.
Zahrady pod Pražským hradem byly vybudovány ve svahu.
Jak vzniká včelí med zahuštěním nasbírané sladiny.
Starověká civilizace v údolí Indu vznikla na území dnešního Pákistánu.
Kryštofovo Údolí kde najdeme unikátní vesnický orloj.
Kalina tušalaj je sucho- a teplomilná.
Minerály magmatického původu vznikají při chladnutí magmatu.
Velká sfinga stojí na pyramidovém poli v Gíze v blízkosti velkých pyramid.
Ostrovy ve Středozemním moři jsou domovem mnoha druhů rostlin i živočichů.
Kostel svatého Martina ve zdi byl první chrám, ve kterém se přijímlo pod obojí.
Minerály sedimentálního původu se vytváří usazováním a případně opětnou krystalizací sedimentů.