Modřín evropský
Modřín evropský (Larix decidua Mill). Obrázek: Wikipedia, autor: Antony.sorrento at French Wikipedia.
Modřín evropský, též nazývaný modřín opadavý, je statný jehličnatý strom dorůstající výšek 30 až 50 metrů a tlouštěk kmene až 150 centimetrů, s korunou v mládí úzce kuželovitou, ve stáří nepravidelně vejčitou, vysoko nasazenou a s rovným nebo v dolní části mírně šavlovitě prohnutým kmenem.
Hladká, žlutohnědá kůra se po desátém roce mění ve slabě rozpukanou borku, staré stromy mají borku tlustou, červenohnědou a hluboce podélně rozpukanou, odlupující se v šupinách. Výhony jsou tenké, hnědožluté, lysé. Pupeny jsou malé, vejčité kulovité, hnědé. Koncový pupen bývá slabě pryskyřičný. Jehlice jsou měkké, světle zelené, na jednoletých výhonech jsou seřazeny spirálně, na starších větévkách jsou nahloučeny na zkrácených výhonech (brachyblastech). Na svrchní straně jsou ploché až mírně vyklenuté a na rubu mají zřetelný kýl. Z domácích jehličnatých dřevin raší na jaře modřín evropský nejdříve, na podzim se jehličí zbarvuje zlatožlutě a při prvních mrazících opadává.
Modřín evropský kvete současně s rašením. Samčí květenství jsou žlutavá, vejčitá, samičí (zpravidla vzpřímená) nejčastěji nachově červená nebo zelenavá. Šišky jsou vejčité, světle hnědé a při dozrání se nepatrně otevírají a zůstávají 2 až 4 roky na větvích; opadávají často se suchými větévkami, na nichž vyrostly. Plodní šupiny mívají nepravidelně vlnitý okraj. Krycí šupiny jsou menší než šupiny plodní, jejichž okraje je však vidět, zvláště ve spodní polovině větších šišek. Trojhranně vejčité semeno je leskle světle hnědé, s hnědavým křídlem nejširším při semeni, k němuž je přirostlé. Dozrává koncem září a ze šišek vypadává v dalším roce. Klíčivost si uchovává 2 až 4 roky. Vyklíčí 2 až 4 týdny po vysetí. Semenáčky mají 5 až 7 tupě tříhranných, celokrajných, modravě zelených děložních lístků v přeslenu.
Přirozeně se modřín evropský vyskytuje ve větších nebo menších areálech ve střední Evropě, především v Alpách a Karpatech.
Modřín evropský je slunná dřevina, která potřebuje hojnost slunečního svitu a dostatečný pohyb vzduchu. Na půdu není modřín evropský příliš náročný, nejlépe roste na svěžích, hlubokých a vzdušných půdách. Má hluboko zakotvené kořeny. K mrazu je odolný.
Modřín evropský je hodnotná hospodářská dřevina středoevropských lesů a okrasná dřevina v parcích. Dřevo modřínu evropského má úzkou žlutavou běl a červenohnědé až červenofialové jádro. Modřínové dřevo se používá především ve stavebním a nábytkářském truhlářství. Využívá se také při vodních a podzemních stavbách.
Další články:
Zámek Zbiroh stojí v jižním výběžku křivoklátských lesů.
Hrad Buchlov střežil východní hranici Koruny české.
Mravenec lesní si v lesích buduje velké kupy mravenišť.
Tvarem pestrokrovečník mravenčí připomíná mravence.
Největší poušť světa se rozkládá na severu Afriky.
Mravenčí hlízy vznikají na některých tropických stromech.
Největší zvíře na planetě Zemi žije v moři.
Největší mořská želva na světě kožatka velká se živí medúzami.
Rakouský hrad Hochosterwitz stojí na strmé dolomitové skále.
Zámek Zbraslav obklopuje anglický park.
Zámek Karlova Koruna Chlumec nad Cidlinou stojí na návrší.
Nad hnědouhelným lomem stojící zámek Jezeří patří mezi kulturní památky.
V Česku jsou zimní bouřky jev, který se zde vyskytoval i v minulosti.
Modřín evropský je horský světlomilný strom, jehož dřevo je značně ceněno, často se také tento strom pěstuje v parcích.