Monzuny
Monzun v Indii, monzunová oblačnost v blízkosti města Nagercoil na jihu Indie. Obrázek: Wikipedia, autor: w:user:PlaneMad.
Monzun je vítr, pro který je typické setrvání daného převládajícího směru během celé sezony a zřetelná změna jeho směru od jedné sezony k sezoně následující. Tomuto sezonnímu vzdušnému proudění monzunu odpovídá vyhraněný charakter počasí.
Monzun vzniká na rozhraní moře a pevniny a primární příčinou jeho vzniku je rozdílné oteplování kontinentu a přilehlého oceánu v jednotlivých sezonách. Monzuny mění svůj směr dvakrát za rok o zhruba 180°.
Letní monzun, vanoucí z moře na pevninu, je podmíněn převládáním nižšího tlaku vzduchu nad rozsáhlými teplejšími oblastmi pevnin. V oblastech s typickým monzunovým podnebím přináší letní monzuny převážnou část ročních srážek.
Zimní monzun vane z pevniny na moře, souvisí s převládajícím vyšším tlakem nad chladnější pevninou. Toto převážně suché a studené proudění je hlavní příčinou období sucha v monzunových oblastech.
Monzuny se vyskytují především v jihovýchodní Asii, četné jsou také nad východní Afrikou od Somálska po Madagaskar a v západní Austrálii. Méně zmámé jsou monzuny nad tropickými oblastmi západní Afriky a v dalších oblastech světa.
V Indii a Číně se pod pojmem monzun často rozumí jen letní monzun, který do těchto oblastí přináší pro zemědělství potřebnou vláhu. Nástup monzunu je zde toužebně očekáván nejen rolníky, nýbrž doslova celou zemí, protože přináší osvěžení po úmorném vedru předchozího suchého období.
Monzuny mívají svůj pravidelný kalendář, který dosti přesně dodržuje. Doba jeho nástupu však není pro celou monzunovou oblast stejná, protože monzun se prosazuje postupně v závislosti na vzdálenosti od moře. Například na indickém subkontinentu začíná v jejím jihozápadním cípu Kérale kolem 1. června, o dva dny později dorazí do Bombaje a za týden dosáhne Bengálska na východním okraji subkontinentu.
Do některých oblastí indického subkontinentu přinášejí monzuny až extrémní množství srážek, v některých částech Indie nebo Bangladéše může roční úhrn srážek dosáhnout až 10000 mm.
Další články:
S velkou sfingou v Gíze se pojí pověst nejslavnější historické památky světa.
Anglický hrad Windsor je nejstarší hrad ve Velké Británii.
Dnes již vyhubená alka velká kdysi žila v severní části Atlantského oceánu.
Netopýr velký má rozpětí kolem 37 centimetrů.
Hora Velký Blaník se pojí s dávnými tradicemi.
Želva matamata dokáže pod vodou vydržet po řadu hodin.
Mravenec lesní je rozšířen na části Eurasie.
Africká želva ostruhatá žije v suchých stepích a polopouštích.
Labuť velká hnízdí pravidelně na území Česka.
Jezevec lesní má dobře vyvinutou schopnost hrabání.
Největší mořská želva na světě je kožatka velká vážící běžně 450 kilogramů.
Jestřába lesního nalézáme v Eurasii, Severní Americe a severozápadní Africe.
Monzun je druh větru, který během roku ve dvou sezonách mění svůj směr, přičemž v jednotlivých pololetích má jeho proudění opačný směr. V létě přináší monzun vlhký vzduch z oblasti nad oceánem nad pevninu, a v zimě naopak suchý vzduch z oblasti nad pevninou nad oceán. Monzuny se nejvíce vyskytují v jižní, jihovýchodní a východní Asii.