A svět se točí dál

Netopýr velký

Netopýr velký
Netopýr velký (Myotis myotis) v letu. Obrázek: Wikipedia, autor: C. Robiller / Naturlichter.de.

Netopýr velký je s rozpětím kolem 37 centimetrů, délkou 11,5 až 14 centimetrů i s ocáskem a váhou 18 až 45 gramů největším z našich netopýrů. Srst netopýra velkého dosahuje jen krátkých rozměrů. Netopýr velký se vyskytuje v celé střední Evropě a ve velké částí východní Evropy. U nás je dosti hojný především v nížinách. Za letu se dá poznat podle velkého rozpětí křídel a podle volného a přímočarého letu.

Když začnou netopýři velcí lovit, začnou celý prostor, ve kterém létají, propátrávat množstvím ultrazvukových signálů. Ultrazvuk vysílají ve formě krátkých přerušovaných tónů, vycházejících z rozevřené tlamičky. Vzdálenost určují podle doby, za kterou se odražený signál vrátí zpět do ucha.

Schopnost orientovat se podle ultrazvuku však není jedinou zajímavostí, kterou se netopýři vyznačují. Mají také schopnost regulovat životní děje. Během teplého období spotřebují netopýři ohromné množství živočišné potravy. Denně, nebo lépe řečeno každou noc, uloví tolik hmyzu, kolik obnáší čtvrtina hmotnosti jejich těla. Netopýr velký sežere za léto 1,8 kilogramu různého hmyzu. Když však nastane podzim a hmyz přestane v noci létat, začíná pro netopýry období nouze a hladu. Protože však jejich organismus nevydrží delší hladovění, netopýři by uhynuli. Před smrtí je však uchrání metabolický mechnismus, kterým je vybavila příroda.

Jakmile klesne teplota vzduchu na 8 až 10 °C, začnou se netopýři velcí stahovat do pravidelně navštěvovaných jeskyní, kde se drápky zavěsí na drsný strop, zabalí se do svých křídel a uloží se k zimnímu spánku. Zanedlouho se jejich dech začne zpomalovat, srdce tepe jen asi 16krát za minutu (zatímco v létě 420krát za minutu), poklesne jejich tělesná teplota, čímž se sníží s spotřeba energie. A v tomto strnulém stavu přečkají až do příchodu jara.

Netopýři velcí se páří koncem léta a na podzim. Mláďata se rodí na jaře, samice obvykle vrhá 1 až 2 mláďata, která se přidržují na její hrudi. Až ve stáří 1 týdne se jim otevírají oči a za další 2 až 3 týdny se již učí létat. Na samostatný lov se vydávají až po 6 nebo 7 týdnech. Poté co mládě odstaví, musí se samice snažit co nejrychleji nabrat zpět ztracenou hmotnost, jen tak má šanci přečkat nadcházející zimu.


Další články:

Jezevec lesní má dobře vyvinutou schopnost hrabání.

Hrad Buchlov střežil východní hranici.

Jihoamerický lenochod Hoffmannův má kulatou hlavu s krátkým čenichem.

Jestřáb lesní je rozšířen v Eurasii, Severní Americe a severozápadní Africe.

Anglický hrad Windsor je nejstarší hrad ve Velké Británii.

V Egyptě stojí velká sfinga v Gíze, která patří mezi nejslavnější historické památky světa.

Mravenec lesní je rozšířen na části Eurasie.

Labuť velká hnízdí pravidelně na území Česka.

Dnes již vyhubená alka velká kdysi žila v severní části Atlantského oceánu.

Hora Velký Blaník se pojí s dávnými tradicemi.

Metoda CT (počítačová tomografie) mozku.

Diagnostická metoda počítačová tomografie vychází ze základní rentgenové techniky.

A svět se točí dál

Netopýr velký žije v přírodě v jeskyních, ale je schopen se přizpůsobit i soužití s člověkem, kdy vyhledává úkryt na půdách starých domů, ve sklepech a štolách.

A svět se točí dál.