A svět se točí dál

Plutonium

Plutonium je prvek, který se v přírodě příliš nevyskytuje. Vzbuzuje obavy i obdiv. Může být použit k výrobě elekrické energie, ale také k výrobě atomové bomby.

Plutonium
Peleta plutonia 238 žhne žárem, který je využíván při výrobě elektrické energie.

Kov, který získal název plutonium, byl objeven teprve v roce 1941 americkým vědcem Glennem Seaborgem. Ten jej však nenalezl, ale vyrobil v urychlovači částic. V přírodě se totiž takřka nevyskytuje, objevuje se nanejvýš v drobných stopách jako příměs v uranových horninách. Přesto lidstvo plutonium dobře zná. Vyrábí se v jaderných reaktorech, kde se štěpením rozkládá směs uranu 238 obohaceného uranem 235. Plutonium se získává snadněji než uran 238.

Obrovská síla, která je v plutoniu svázána, přivedla fyziky k tomu, aby o něm začali uvažovat jako o palivu jaderných reaktorů. První jaderná elektrárna využívající plutonium zahájila provoz v roce 1967 v Haagu. Používala plutonium, které vznikalo při spalování uranu v reaktorech. Na začátku sedmdesátých let, kdy se stále častěji ozývaly hlasy varující před nebezpečností uranu (a také upozorňující na jehy vysokou cenu), se zrodila myšlenka vyrábět reaktory, které by spalovaly přímo plutonium. Začala se objevovat první taková zařízení. Nejprve jako experiment v USA, později ve Velké Británii, v tehdejším Sovětském svazu a ve Francii.

Jak takové spalování plutonia probíhá? Každé štěpení jádra plutonia uvolní urychlené elektrony, které narazí do dalších jader plutonia. Tím se spustí reakce, která nakonec začne transformovat jádra uranu 238. Výsledkem štěpení jednoho sta jader plutonia je sto dvacet jader nových. Štěpením určitého množství plutonia se tedy původní množství zvětší. Z energetického hlediska je to splněný sen mnoha fyziků.

Jenomže je zde malý problém. Reaktory jsou poruchové. Jejich opravy, údržba a především prostoje nakonec zvyšují náklady nad únosnou míru. Proto se dnes reaktory na plutonium používají pouze ve Francii, v Japonsku a v Kazachstánu. Přitom v Japonsku je poslední taková elektrárna od roku 1995 odstavena kvůli poruše. Spojené státy a Německo provoz těchto elektráren ukončily.

Co se stane s plutoniem? Jeho skladování je nesmírně nebezpečné. Plutonium ztratí polovinu své radioaktivity teprve za neuvěřitelných čtyřiadvacet tisíc let. Před několika lety se proto začalo v některých klasických jaderných elektrárnách používat nové palivo: směs uranu a plutonia, nazvaná Mox.


Další články:

Damascenská ocel má na povrchu typické černobílé žilkování.

Mobbing je šikana na pracovišti ničící psychicky i fyzicky.

Mraky dominují nebi nad našimi hlavami.

Socha krista Spasitele v Rio de Janeiro dominuje městu.

Velká sfinga stojí v Gíze v blízkosti velkých pyramid.

Srst vznikla jako izolační vrstva.

Stříhání ovcí v argentinské Patagonii začíná během ledna.

Africké včely jsou útočné.

Toaletní papír má překvapivě krátkou historii.

Silová jóga je jedem z nových sportů.

A svět se točí dál

Plutonium je v přírodě vzácné. Před několika lety se začalo v některých jaderných elektrárnách používat nové palivo: směs uranu a plutonia, nazvaná Mox.

A svět se točí dál.