Když v dobách poštovních postilionů obdržel adresát dopis nebo zásilku, musel zaplatit v hotovosti. Ve 30. letech 20. století pak souběžně na dvou místech Evropy, v Rakousku a ve Velké Británii do praxe uvedli revoluční myšlenku, jako ekvivalent hotovostních plateb zavedli malé papírové známky.
První poštovní známky, jak je známe dnes, se objevily v roce 1840 ve Velké Británii.
Nový vynález s sebou přinesl i další převratnou změnu, od této chvíle začal platit za dopisy odesílatel.
Další vynález usnadňující používání poštovních známek spatřil světlo světa v roce 1850, kde Brit Henry Archer vynalezl stroj na perforování aršíků, čímž poštovní známky získaly zoubkování usnadňující vzájemné oddělování jednotlivých známek.
Další články:
Město Jáchymov je lázeňské město stříbra, radia a léčivých vod.
Skalní město Petra v Jordánsku je obklopené neprostupnými horami.
Potáplice malá vytváří trvalé páry.
Andělika lékařská kvete od července do poloviny srpna.
Hojně rostoucí pampeliška lékařská mění louky v záplavu žlutých květů.
Americké hořící město Centralia v Pensylváni, v jehož podzemí hoří uhelné sloje.
Vznik minerálů geologickými procesy.
Potápka malá obývá mělké vnitrozemské vody.
Pět smyslů člověka tvoří prostředníka mezi okolním světem a mozkem.
Pět čínských elementů inspirovalo čínskou kulturu.
Brouci tvoří třetinu ze všech známých živočichů.
Jak přišla Velká sfinga v Egyptě o svůj nos a kdy k tomu došlo.
Monumentální stavba velké sfingy v Gíze zažila během minulosti celou řadu překvapivých zvratů, jimiž se zapsala do dějin.
Vznik poštovní známky proběhl v první polovině devatenáctého století v Rakousku a Velké Británii.