Bunsenův laboratorní kahan je jeden z plynových kahanů používaných dodnes v laboratořích.
Jako první s ním začal pracovat německý chemik Robert Wilhelm Bunsen (1811-1899), profesor na univerzitě v Heidelbergu.
Bunsenův laboratorní kahan je měděná rourka zasazená do litinového podstavce, v němž jsou na spodní části dva okrouhlé otvory, kterými vniká do přístroje vzduch. Velikost otvorů se dá regulovat - čím menší otvor, tím méně vzduchu a kratší plamen. Do rourky je hadičkou přiváděn plyn, který se mísí se vzduchem a při zapálení hoří jasným plamenem.
Další články:
Kostel Panny Marie pod řetězem stojí v Praze na Malé Straně.
Hora Velký Blaník je cílem poutí i silvestrovských výstupů.
Věž rozhledny Orlík byla při stavbě vbudována do zříceniny hradu.
Obří socha Krista Spasitele v Rio de Janeiro stojí vysoko nad městem.
Polocizopasné jmelí bílé roste v korunách jehličnanů i listnáčů.
Někdejší socha Tomáše Garrigua Masaryka v Rudce u Kunštátu byla zničena v době protektorátu.
Restaurace Mostná hora Litoměřice se také někdy nazývá Mostka.
Dvanáct metrů vysoká rozhledna na Anenském vrchu stojí v nadmořské výšce 991 metrů.
Vůz Alfa Romeo Stelvio píše novou kapitolu v dějinách italské automobilky.
Rozhledna Děd u Berouna skýtá výhled pouze úzkým pruhem na Křivoklátsko a Kladensko.
Severočeská hora Milešovka se tyčí do nadmořské výšky 836,5 metrů.
Vrba bílá poskytuje hodnotné dřevo a také proutí.
Hora Olymp v Řecku se tyčí nad Soluňským zálivem.
Bunsenův laboratorní kahan umožňuje využití přímého otevřeného regulovatelného plynového plamene převážně k zahřívání, dále ke sterilizaci, spalování a také ke zkouškám na barvení plamene.