A svět se točí dál

Bunsenův laboratorní kahan

Bunsenův laboratorní kahan
Bunsenův laboratorní kahan funguje tak, že plyn je přiváděn hadičkou (gas), přívod vzduchu je regulován pootočením kroužku (air). Obrázek: Wikipedia, autor: Pearson Scott Foresman.

Bunsenův laboratorní kahan je jeden z plynových kahanů používaných dodnes v laboratořích.

Jako první s ním začal pracovat německý chemik Robert Wilhelm Bunsen (1811-1899), profesor na univerzitě v Heidelbergu.

Bunsenův laboratorní kahan je měděná rourka zasazená do litinového podstavce, v němž jsou na spodní části dva okrouhlé otvory, kterými vniká do přístroje vzduch. Velikost otvorů se dá regulovat - čím menší otvor, tím méně vzduchu a kratší plamen. Do rourky je hadičkou přiváděn plyn, který se mísí se vzduchem a při zapálení hoří jasným plamenem.


Další články:

Kostel Panny Marie pod řetězem stojí v Praze na Malé Straně.

Hora Velký Blaník je cílem poutí i silvestrovských výstupů.

Věž rozhledny Orlík byla při stavbě vbudována do zříceniny hradu.

Obří socha Krista Spasitele v Rio de Janeiro stojí vysoko nad městem.

Polocizopasné jmelí bílé roste v korunách jehličnanů i listnáčů.

Někdejší socha Tomáše Garrigua Masaryka v Rudce u Kunštátu byla zničena v době protektorátu.

Restaurace Mostná hora Litoměřice se také někdy nazývá Mostka.

Dvanáct metrů vysoká rozhledna na Anenském vrchu stojí v nadmořské výšce 991 metrů.

Vůz Alfa Romeo Stelvio píše novou kapitolu v dějinách italské automobilky.

Rozhledna Děd u Berouna skýtá výhled pouze úzkým pruhem na Křivoklátsko a Kladensko.

Severočeská hora Milešovka se tyčí do nadmořské výšky 836,5 metrů.

Vrba bílá poskytuje hodnotné dřevo a také proutí.

Hora Olymp v Řecku se tyčí nad Soluňským zálivem.

A svět se točí dál

Bunsenův laboratorní kahan umožňuje využití přímého otevřeného regulovatelného plynového plamene převážně k zahřívání, dále ke sterilizaci, spalování a také ke zkouškám na barvení plamene.

A svět se točí dál.