Vrba bílá
Vrba bílá (Salix alba L.), forma s převislými větvemi. Obrázek: Wikipedia, autor: Jdforrester.
Vrba bílá je strom dorůstající výšek 20 až 25 metrů a tlouštěk kmene i přes 100 centimetrů, s rovným kmenem.
V mládí má vrba bílá šedohnědou kůru, ve stáří síťovitě rozpukanou borku. Letorosty jsou metlovité, žlutavě až červenavě hnědé, na konci hedvábně plstnaté a ohebné, starší větévky jaou hnědé a lesklé. Pupeny jsou střídavé, podlouhle špičaté, kryté jednou žlutou až červenohnědou šupinou, smáčklé. Listy jsou střídavě postavené, kopinaté, jemně pilovité, na rubu hedvábně chlupaté a olysávající, uprostřed nejširší. Krátký řapík je bez žlázek, palisty jsou opadavé.
Vrba bílá kvete v březnu. Květy ve štíhlých jehnědách jsou bez okvětí. Samčí květy jsou složeny ze šupinatých, celokrajných, zelenavě žlutých listenců, za nimiž jsou dvě tyčinky. Samičí květy mají jeden pestík a semeník s krátkou čnělkou a dvěma dvojklonnými bliznami. Plod je krátce stopkatá, kuželovitá, dvěma chlopněmi pukající tobolka, droboučká semena jsou ochmýřena. Dozrávají v květnu a klíčí epigeicky. Semenáček má eliptické, krátce řapíkaté dělohy. Prvotní listy jsou střídavé, protáhlé a celokrajné.
Vrba bílá je rozšířena po téměř celé Evropě až do jižní Skandinávie. Roste na nápavech v nížinách a pahorkatinách na vlhkých půdách. Dobře snáší i dlouhotrvající zátopy. Vrba bílá je náročná na světlo a odolná k mrazu a v lužních lesích má velký hospodářský význam. V parcích se pěstuje především forma s převislými větvemi. Dřevo vrby bílé je měkké, lehké, má červenavé nebo hnědavé jádro a používá se v nábytkářství.
Vrba bílá je charakteristickou dřevinou českých a slovenských nížin. Dříve byla u nás více rozšířena než dnes. Z krajin při dolních tocích českých a slovenských řek ustoupila s postupným vysušováním močálů a společně s regulací vodních toků. V posledních desetiletích se opět vysazuje, především v zaplavovaném území lužních lesů. Vrba bílá poměrně rychle roste, a poskytuje proto brzy dobrý užitek.
Vedle dřeva poskytuje vrba bílá také proutí. K získávání vrbového proutí slouží vrbové pahýly, které se označují jako hlavaté vrby. Výmladky obrostlé hlavaté vrby jsou u tůní a u slepých ramen potoků a řek v nížinách rázovitým jevem v krajině.
Jedná se také o medonosnou dřevinu poskytující kvalitní jarní pastvu včelám.
Další články:
Věž rozhledny Orlík byla při stavbě vbudována do zříceniny hradu.
Restaurace Mostná hora Litoměřice se také někdy nazývá Mostka.
Pražský kostel svatého Martina ve zdi byl místem, kde se ve středověku přijímlo pod obojí.
Rozhledna Děd u Berouna skýtá výhled pouze úzkým pruhem na Křivoklátsko a Kladensko.
Polocizopasné jmelí bílé roste v korunách jehličnanů i listnáčů.
Severočeská hora Milešovka se tyčí do nadmořské výšky 836,5 metrů.
Obří socha Krista Spasitele v Rio de Janeiro stojí vysoko nad městem.
Někdejší socha Tomáše Garrigua Masaryka v Rudce u Kunštátu byla zničena v době protektorátu.
Féničané žili ve starověku rozptýleně v řadě údolí libanonských hor.
Kostel Panny Marie pod řetězem stojí v Praze na Malé Straně.
Dvanáct metrů vysoká rozhledna na Anenském vrchu stojí v nadmořské výšce 991 metrů.
Hora Olymp v Řecku se tyčí nad Soluňským zálivem.
Hora Velký Blaník je cílem poutí i silvestrovských výstupů.
Vrba bílá je statný opadavý rychle rostoucí listnatý strom rostoucí na vlhkých půdách. V české flóře je vrba bílá původní druh.