Co dala Amerika Evropanům
Všeobecně se soudí, že především Evropané přinesli Indiánům nejen nové věci a poznatky, které jim usnadňovali život. Nás však bude tentokrát zajímat, co vše nového přineslo Evropanům objevení Ameriky. Většinu z vás jistě jako první napadne zlato. Tento vzácný kov byl jistě největším lákadlem pro různé dobrodruhy, kteří na panenské půdě Ameriky stanuli. Ponechme však zlato stranou a zaměřme se na jiné hodnoty, se kterými se Evropané seznamili díky Indiánům.
Mezi plodiny, které mají svůj původ v Americe, patří rajčata.
Mezi prvními jmenujme kulturní plodiny. Z Nového světa se jich postupně rozšířilo více než padesát. Indiáni seznámili první kolonisty nejen s neznámými druhy jedlých plodin, ale také se způsobem jejich pěstování. Plodiny pocházející z Ameriky tvoří dnes polovinu světové produkce rostlinné potravy. Králem mezi nimi jsou bezesporu brambory. Tuto plodinu, pocházející z oblasti And v Jižní Americe, přivezl v roce 1565 otrokář Hawkins do Irska a tam se během padesáti let stala důležitou složkou ve výživě obyvatelstva. V Praze pěstovali brambory jako první mniši na zahradě kláštera u Prašné brány. Nyní se toto místo nazývá U hybernů (Hybernia znamená latinsky Irsko).
Mezi další zámé rostliny patří i kukuřice, někdy též nazývaná indiánskou pšenicí. Ačkoliv se u nás využívá zpravidla ke zkrmování, v jiných zemích, především ve svém rodišti, je pro lidi opravdovou pochoutkou. Dodnes oblíbenou součástí mexického jídelníčku jsou kukuřičné placky tortillas. I když se nám to bude zdát poněkud neobvyklé, Indiáni pěstovali i "rýži". Rostla divoce na mělčinách v oblasti Velkých jezer na hranicích Kanady se Spojenými státy a je to ve skutečnosti travina ovsucha vodní (Zizinia aquatica). Irokézové a Algonkini si touto plodinou vylepšovali jídelníček. Při sklizni před dozráním klasů projížděli ženy mezi vysokými stvoly na kánoích a setřásaly zrnka rýže na dno lodic. Přitom se nevědomky staraly i o příští úrodu, neboť mnoho semen napadalo do vody. O tato rýžová pole se vedly i časté války. Jejich faktickým důsledkem bylo, že poražené západní kmeny byly zahnány do prérií a to byl vlastně počátek vytvoření siouxského kmenového společenství.
A dále už jen heslovitě. Jako další rostliny můžeme jmenovat sladké batáty, maniok, dýně, boby, melouny, slunečnice, sladkou cibuli kamas. Nesmíme však vynechat další ovoce a zeleninu, například rajčata, papriku, avokado, burské oříšky, fazole, artyčoky, tykev, chilli papričky a další, ale i další dobroty, jako kakao a z něho vyráběnou čokoládu nebo čikle - surovinu potřebnou pro výrobu žvýkačky.
U sladkostí se ještě chvíli zastavme. Předchozí pamlsky mají svůj původ v Jižní Americe, ale také indiánské děti severoamerického kontinentu rády mlsaly. Kromě medu byl nejoblíbenější pochoutkou javorový sirup a cukr. V oblasti severovýchodu rostl dostatek javorů, které obsahují sladkou šťávu. Každé jaro se ženy a děti vypravily na místa, kde zarazily do kmene nízko při zemi kolík a po něm sladká šťáva stékala do připravené nádoby. Na místě se pak převařovala, až zhoustla.
Závěrem si ještě připomeňme užitkové a léčivé rostliny, jako je kaučuk, chinin, ale i kurare, proslavený šípový jed z Amazonie, který dnes pomáhá léčit svalové křeče.
Další články:
Jantar z Baltského moře vypovídá o vývoji života před čtyřiceti miliony lety.
Cukrovka a káva souvisí.
Cikáda viničná je největší český a slovenský křís.
Odkud pochází monstera která patří k oblíbeným pokojovým rostlinám.
Nízkotučná čokoláda pro mlsaly.
Rohy zdobí čela mnoha hospodářských zvířat.
Hadcový azbest byl znám již ve starověku.
Jak chovat kanáry a čemu věnovat pozornost.
Velká sfinga stojí v Gíze v blízkosti velkých pyramid.
Třeboňské seníky jsou památníky minulých časů.
Co dala Amerika Evropanům, jaké plodiny, původem z Ameriky, se dnes pěstují na našich polích.