Létající drahokam
Přízviskem létající drahokam se střídavě představují milovníkům přírody různé druhy ptáků z řádu srostloprstých (Coraciiformes), vyznačující se neobyčejně pestrým a efektním péřovým šatem.
Vlha pestrá je pestře zbarvený pták střední velikosti z čeledi vlhovitých.
Těžko rozhodnout, komu z nich tento název patří právem. U nás žijí jen čtyři druhy tohoto početného a nesourodého ptačího řádu (dělí se na deset skupin a má asi 185 druhů), ale skutečně nelze říci, který z nich je jejkrásnější, zda rybařící ledňáček, elegantní dudek s ozdobnou chocholkou nebo modrozelený mandelík. Nejčastěji však volba padá na vlhu pestrou (Merops apiaster), které na Slovensku říkají včelárik zlatý.
Vlha obývá jen nejteplejší oblasti našeho státu na jižní Moravě. Většina jejího příbuzenstva dává přednost tropům, kde i naše vlha přezimuje. Početnější je v Podunajské nížině podél toku Hronu a Ipel'u a v Potiské nížině kolem Bordogu a Hornádu.
Většina srostloprstých hnízdí v dutinách stromů (naši mandelíci a dudci), stepní vlhy ve vlastnoručně vyhrabaných norách. Vlhy si vyhrabávají nory v písčitých nebo hlinitých stěnách pískoven, erozních rýhách nebo zcela výjimečně i nízkých úvozech nebo dokonce nízkých stěnách, které vzniknou po deštích ve stopě traktoru nebo nákladního auta.
Vlhy si vyhrabávají asi 150 cm hlubokou hnízdní noru údery silného zobáku. Hlínu vyhrabávají nohama. Vchod do osídlené nory má typický tvar, spodní okraj nese stopy po neustálém odstraňování písku. Proto lze snadno odlišit neosídlené nory z minulého roku i nory břehulí.
Vlhy hnízdí v koloniích a jednotlivá hnízda mohou být těsně vedle sebe. Pod norou nalezneme zbytky hmyzu (krovky, křídla) a vývržky, které tvoří neomylný důkaz, že v noře jsou mláďata. Také suché větve nebo vyčnívající kameny, kde vlhy s oblibou sedávají a připravují kořist pro krmení mláďat, jsou označeny zbytky hmyzu a vývržky.
Od konce května do konce července snáší samička do hnízda pět až šest čistě bílých vajec. Sedí na nich většinou sama asi dvacet dní a stejně dlouhou dobu po vylíhnutí krmí oba rodiče své potomky. Vlha je typicky hmyzožravý pták lovící svou potravu za letu. Je to opravdu rychlý a obratný letec, což prozrazují i dlouhá štíhlá křídla a dlouhý ocas. V letu trochu připomíná vlaštovku. Silný a dlouhý zobák je výtečným nástrojem k lovu okřídlené potravy, v níž převládá blanokřídlý hmyz - včely, čmeláci, vosy, motýlice, vážky, motýli, brouci a pestřenci. Složení potravy se přirozeně mění podle prostředí, ve kterém se nachází hnízdiště.
Vlha je tažný pták, vrací se k nám na přelomu dubna a května a odlétá počátkem září. Před odletem vytváří hejna, která mohou mít až sto členů. Zimuje v tropické a jižní Africe.
Vlha patří k našim nejvzácnějším ptákům a její nápadný zjev z ní činí skutečnou ozdobu naší přírody. Je proto chráněná, a to nejen ptáci sami, ale i jejich hnízdiště.
Další články:
Jak vzniká med ve včelím úlu.
Neandrtálci ve své době obývali rozsáhlé oblasti Evropy.
Největší zvíře na planetě Zemi jsou velryby.
Klášter svaté Anežky České byl založen roku 1234.
Ronit krokodýlí slzy pro vyjádření falešného smutku.
Největší mořská želva na světě je kožatka velká, největší exemplář dosáhl váhy 961 kg.
Vodopád Hraunfossar kterým malebně protéká voda.
Kaktus sanguaro je král pouště Sonora.
Chodovská tvrz Praha se stala kulturním centrem v oblasti Jižního Města.
Ploník obecný tvoří tmavě nebo světle zelené porosty.
Létající drahokam se říká vlze pestré, která se v přírodě často ozývá výrazným, měkkým "prryt", při vzrušení u hnízda také krátkým, hvízdavým "vit".