Stratosféra je vrstva atmosféry ve výškách od 9 až 17 kilometrů do 45 až 50 kilometrů nad povrchem Země.
Od troposféry, která se nachází pod ní, je stratosféra oddělena tzv. tropopauzou. Poloha této spodní hranice stratosféry se mění v závislosti na zeměpisné šířce, roční době a povětrnostní situaci.
Nad stratosférou se nachází mezosféra, oddělená od ní stratopauzou.
Ve spodní části stratosféry do výšek 20 až 25 kilometrů panuje přibližně stejná teplota kolem -50 až -55 °C. V horní části atratosféry nastává teplotní inverze, tedy teplota zde s narůstající výškou stoupá. Teplota zde stoupá o 1 až 3 °C / km, v subtropech a tropech o 2 až 4 °C / km. Ve výšce 50 kilometrů dosahuje teplota (s výjimkou polárních oblastí) 0 až 10 °C.
Ve stratosféře je vyšší obsah ozonu, který pohlcuje ultrafialové záření.
Ve stratosféře lze pozorovat perleťová oblaka a vznikají zde vzdušné proudy o rychlosti až několika set kilometrů v hodině.
Stratosféru objevili v roce 1902 nezávisle na sobě německý meteorolog Richard Assmann a francouzský meteorolog Leon Paul Teisserenc de Bort.
Další články:
Vlk hřivnatý je největší dnes žijící psovitá šelma.
V jordánské poušti stojí skalní město Petra vytesané v pískovcových skalách.
Ledové jeskyně jsou zvláštní druh podzemních prostor.
Africký malý savec daman skalní tvoří kolonie o asi 50 členech.
I v blízkosti lidí žijící kuna skalní má hustou, hladkou, hnědě zbarvenou kožešinu.
Vytrvalý vlk arktický žije v tundrách daleké Kanady.
U nás nehnízdící vlaštovka skalní není příliš vázána na lidská sídliště.
Dravý pták orel skalní je velmi elegantní letec.
Veškeré lidské smysly spojují člověka s jeho okolím.
Jak vznikají vápencové jeskyně působením podzemní vody.
Životu v horách uzpůsobená paovce hřivnatá žije v horských oblastech severní Afriky.
Lidský hmat je jeden ze smyslů člověka.
Stratosféra je vrstva atmosféry nacházející se ve výškách 11 až 50 kilometrů.