Zívání
Zívají psi, zívají kočky, zívají dokonce i ryby. Zívají umělci i malé děti. Zíváme zkrátka všichni. Proč? Co se při zívání děje?
Zívání je nervově-svalový reflex, při kterém se široce otevřou ústa a dojde k hlubokému nádechu, po němž následuje kratší výdech při zavírání úst.
Jen si to představte. Obličejové svaly se napínají, nosní dírky rozšiřují, ústa otevírají dokořán a do plic přichází velké množství vzduchu najednou. Při opravdu dobrém zívnutí se ještě stačí napnout svaly na krku, v uších se rozeznějí zvony a v očích se objeví první slzy. A na závěr se možná ještě ozve uspokojené povzdechnutí. Už jste zívli? Pokud ne, brzy se dočkáte. A pak i ten, kdo sedí vedle vás, a další. Zívání je totiž nakažlivé, dokonce ani nemusíte nikoho vidět, stačí jen slyšet někoho zívnout nebo o zívání číst, jako v tomto případě. Nakažlivost je jedna ze záhad zívání. Druhou velkou záhadou je důvod, proč člověk (a nejen on) zívá. Potřebuje snad organismus náhle zvýšit přísun kyslíku? Je v krvi příliš mnoho oxidu uhličitého, nebo nás tak náš organismus upozorňuje, že je nejvyšší čas jít spát?
Podle psychologa Roberta Provina z Marylandské univerzity nezpůsobuje zívání žádná z jmenovaných příčin. Provin jako první seriozní vědec na světě studoval příčiny zívání a došel k překvapivým závěrům.
Obvykle se lidé domnívají, že zíváme tehdy, když náš mozek zatouží po čerstvé dávce kyslíku. V takovém případě by ovšem lidé, kteří trpí nedostatkem kyslíku nebo naopak přebytkem oxidu uhličitého, zívali více než ostatní. Studenti, kteří se účastnili Provinova pokusu, jímž se snažil zmíněnou teorii vyvrátit, byli požádáni, aby usilovně mysleli na zívání. Zároveň vdechovali buď kyslík, nebo naopak vzduch s vyšším obsahem oxidu uhličitého. Avšak frekvence jejich zívání se podle vdechovaných plynů nikterak neměnila.
Proč tedy zíváme? Další psycholog Ronald Baenninger volil jiný postup výzkumu. Sledovaní lidé dostali náramky monitorující jejich pohyb. Pokaždé, když pocítili nutnost zívnout, měli na náramku stisknout tlačítko, které shromažďovalo data do zabudovaného počítače. Srovnání údajů za období dvou týdnů ukázalo, že většinou zíváme před určitou aktivitou. Do patnácti minut po zívnutí čekala řadu sledovaných lidí nějaká větší akce: pustili se do řešení úkolu, chystali se zavolat svému zubaři, chtěli uklízet.
Teorii, že zívání povzbuzuje mozek před důležitou událostí, podporuje také jistý prazvláštní jev. Atleti zívají před odstartováním svého závodu, parašutisté zívají před prvním seskokem, studenti zívají před zkouškou, houslisté před začátkem koncertu. "Zíváme v situacích, kdy nemáme jinou možnost stimulace, ale nesmíme si dovolit ztratit úroveň koncentrace a nabuzení," vysvětluje Baenninger. Jenže proč zíváme v posteli? Nejspíš se tak snažíme bojovat proti spánku, který však nakonec zvítězí.
Zívání jako příprava před nějakou změnou - tedy i před větší aktivitou - není vlastní pouze lidskému rodu. Některé druhy ryb například zívají před bojem s jiným zástupcem svého rodu. Lvi, vlci a primáti v ZOO začínají zívat přibližně hodinu před ustáleným časem krmení - snad se tak připravují na nejdůležitější část svého dne.
Jedna záhada však stále zůstává nevyřešena. Jestliže zívání slouží k udržení nebo vyburcování pozornosti, proč je tak nakažlivé? Podle Provina možná hraje zívání roli při synchronizaci aktivit skupiny. Dominový efekt zívání nejspíše signalizuje členům skupiny, že se blíží změna. Takové vysvětlení by vyhovovalo všem druhům žijícím ve větších skupinách, například právě primátům. Když se probudí mladý samec, nejprve se protáhne a hlasitě zívne. Po něm se takto probírá i zbytek skupiny. Ovšem pozor, vědci zatím nevědí, zda je zívání tak prudce nakažlivé i mezi zvířaty. Primáti mohou bez zívání vydržet celé hodiny, vědcům se tudíž ještě nepodařilo nakažlivost dokázat. A ryby podle všech dosud proběhlých pozorování dokážou zívání odolávat.
Další články:
Ostrov Malta je místo, kudy vedl jeden z předělů lidských dějin.
Kilimandžáro přitahuje ročně desetitisíce turistů.
Ostrov Gozo je v pořadí významu druhý ostrov maltského argipelagu.
Fermatova věta byla v roce 1994 doložena.
Cesta sondy Voyager 1 do vnější části Sluneční soustavy.
Velká sfinga stojí v Gíze poblíž velkých pyramid.
Stvořidla na Sázavě patří k nejkrásnějším úsekům.
Lajka byla první pes ve vesmíru, kam se vydala v kabině družice Sputnik 2.
Egyptské hieroglyfy byly nejstarší písmo, jak nasvědčují nejnovější archeologické nálezy.
Brambory jako nosič vakcíny proti celé škále chorob.
Zívání je příprava před nějakou změnou - tedy i před větší aktivitou.