Člunozobec africký je nezaměnitelný pták, který na první pohled zaujme svým velkým a širokým zobákem ve tvaru dřeváku. Zobák člunozobce afrického má ostré hrany a jeho konec je zahnutý do špičky. K dalším charakteristickým znakům tohoto bizarního ptáka patří poměrně velká hlava s chocholkou na temeni, dlouhé šedé končetiny s dlouhými prsty a šedomodré opeření. Dorůstá velikosti těla 110 až 140 centimetrů, rozpětí křídel 230 až 260 centimetrů a hmotnosti 4,5 až 6,5 kilogramů.
Člunozobec africký žije v okolí jezer, mokřadů a bažin ve střední Africe.
Samice člunozobce afrického snáší 1 až 3 vejce, na kterých sedí 28 až 31 dnů. Mláďata jsou na svých rodičích závislá i po opuštění hnízda a dospívají po 3. až 4. roce života.
Člunozobec africký žije spíše samotářsky a obvykle také sám loví. Živí se především rybami, plazy a menšími savci. Svoji kořist dokážou rychlým klapnutím zobáku doslova přepůlit.
Člunozobec africký má jen málo nepřátel, protože svá hnízda si staví v těžko přístupných místech.
Další články:
Klášter premonstrátů Nová Říše pochází z roku 1211.
Krevní skupiny u zvířat jsou rozmanité.
Perská říše se ve starověku rozkládala na Blízkém Východě.
Marabu africký je charakteristický růžovým vakem na holém krku.
V současné době ostrov Korsika patří pod správu Francie.
Objev inzulinu usnadnil život diabetikům.
Ženský klášter sester premonstrátek Doksany se nachází v Ústeckém kraji.
Papírovník čínský je opadavý listnatý strom rostoucí na východě Asie.
Pět čínských elementů se prolíná čínskou kulturou.
Pražský klášter svaté Anežky České pochází z roku 1234.
Pět smyslů člověka spojuje s vnějším světem.
Objev krevního oběhu člověka v roce 1616.
Člunozobec africký je velký pták z řádu veslonohých žijící v rozsáhlých východoafrických bažinách, jezerech a močálech v rozmezí od Súdánu po Zambii.