Chrám svatého Víta v Praze na Pražském hradě
Chrám svatého Víta v Praze na Pražském hradě. Obrázek: Wikipedia, autor: Praga_0947_globus_belarusi.jpg: GlobusBelarusi, derivative work: Rabanus Flavus.
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha, často zkráceně nazývaná chrám svatého Víta nebo svatovítská katedrála, je dominanta Pražského hradu a bezesporu nejvýznamnější český římskokatolický kostel.
První stavba svatého Víta měla podobu rotundy, později baziliky, a byla založena knížetem Václavem. Její poloha uprostřed Pražského hradu předurčovala její výjimečné postavení mezi všemi kostely formujícího se českého státu. A tak, když bylo založeno biskupství, stala se chrámem metropolitním. Již několik let před tím se uvažovalo o tom, že bude zahájena výstavba nové katedrály, u jejíchž počátků stál český král Jan Lucemburský a jeho syn Karel. Prvním misrem, který stavbu vedl, byl Matyáš z Arrasu, povolaný Karlem IV. z Avignonu. Matyášův nástupce, Petr Parléř, dodal pražské katedrále a její sochařské výzdobě rysy umělecké výjimečnosti.
Chrám svatého Víta je trojlodní gotická katedrála francouzského typu, která je tvořena závěrem s věncem kaplí a bohatým opěrným systémem, z něhož vyčnívá vysoký chór. K jižní straně chrámu svatého Víta přiléhá velká věž, v dolní části gotická, poté pokračující renesančním ochozem a barokně upravenou bání. Ve věži je ve dvou patrech zavěšeno sedm zvonů. Západním průčelí doplňují dvě věže.
Korunní komora chrámu svatého Víta na Pražském hradě je místem uložení českých korunovačních klenotů. Chrám svatého Víta byl v minulosti tradičním místem korunovace českých králů a královen.
Další články:
Klasická díla, která vytvořil hudební skladatel Leoš Janáček během svého plodného a tvořivého života.
Plachá myšice lesní prosperuje především při suchém a teplém počasí.
Restaurovaná Lumbeho vila v zahradách na Pražském hradě v současnosti slouží prezidentskému páru.
Vzácné a unikátní české korunovační klenoty nechal zhotovit český král a římský císař Karel IV.
Barokní chrám svatého Mikuláše Praha stojí na na pražském Malostranském náměstí.
Pražský klášter svaté Anežky České pochází z roku 1234.
I u nás žijící jezevec lesní patří do čeledi lasicovitých.
Unikátní zahrady pod Pražským hradem představují jeden ze skvostů evropské zahradní architektury.
Jihoevropská a asijská vlaštovka skalní u nás nehnízdí.
Královský hrad Karlštejn sloužil za místo uložení korunovačních klenotů do začátku husitských válek.
Majestátní jestřáb lesní býval kdysi hojný dravec.
Chrám svatého Víta v Praze na Pražském hradě je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem, kde se kromě bohoslužeb odehrávaly i korunovace českých králů a královen.