Francouzský vědec Jean-Baptiste Lamarck se neúspěšně pokusil přispět k evoluční teorii
Francouzský vědec Jean-Baptiste Lamarck se neúspěšně pokusil přispět k evoluční teorii. Autor obrazu Charles Thévenin (1764-1838) tento obraz vytvořil mezi lety 1802 až 1803.
Francouzský vědec Jean-Baptiste Lamarck se, byť neúspěšně, zapojil do tvorby evoluční teorie. V roce 1809 představil ve svém díle Philosophie Zoologique názor, že předkové žiraf natahovali své krátké krky, aby dosáhli na listí v korunách stromů. Namáhaný krk se jim prodlouži a tuto vlastnost pak zdědila další generace předků žiraf. A jak šel čas, postupně se tak rodily další generace zvířat, kterým se namáhaný krk stále více prodlužoval, až vznikla dnešní žirafa.
Záhy však přírodovědci dospěli k závěru, že během života získáné vlastnosti další generace nedědí. Pokud si tedy během svého života rodiče budou namáhat krky sebevíc, nebudou mít jejich potomci krk o nic delší, než kdyby jejich rodiče spásali listí z nízkých keřů a krk ani jednou nenatáhli. Lamarckův pokus o vysvětlení fungování evoluce se proto ukázal jako slepá ulička.
Další články:
Velká čínská zeď je nejdelší starověkou stavbou.
Bronzový poklad francouzských králů tvoří sbírka sošek vyrobených z bronzu.
Močové kameny vznikají krystalickým usazováním látek.
Paridův soud v řecké mytologii.
Velká sfinga v Gíze patří mezi nejstarší památky světa.
Jak přišla Velká sfinga o svůj nos? Traduje se několik teorií.
Velkopolský kůň si získl proslulost i za hranicemi Polska.
Kopyšník tmavý opylovány především hmyzem se sosákem dlouhým minimálně 9 až 10 mm.
Charles Lyell je považován za otce moderní geologie.
Vláda královny Viktorie byla mimořádně dlouhá.
Via Ferrata Děčín začíná přímo na labském nábřeží.
Durian cibetkový je strom, který plodí exotické ovoce a pochází ze Sundských ostrovů.
Francouzský vědec Jean-Baptiste Lamarck se neúspěšně pokusil přispět k evoluční teorii.