Létající živočichové
Netopýři a kaloni jsou jediní savci schopní trvalého letu.
Ptáci, které najdeme na všech místech naší planety, jsou jedinými opeřenými živočichy a vyskytují se v rozmanitých podobách a velikostech. S jejich schopností létat se může měřit jen málo jiných živočišných tříd. Ptáci dokážou plachtit, vznášet se na místě, prudce měnit směr a rychlost letu i letět střemhlav značnou rychlostí - například sokol stěhovavý dosáhl rychlosti 320 km/h. Křídla ptáků slouží i k plavání, naopak některé druhy už schopnost létat ztradili (tučňáci, pštrosi).
Vedle ptáků mohou létat i savci řádu letouni (netopýři a kaloni). Jsou vybaveni létací blánou, napnutou mezi končetinami. Také ve hmyzí říši létá či se vznáší mnoho druhů - mávají dvěma či čtyřmi křídly. Vzduchem umí klouzat na překvapivé vzdálenosti také například někteří hadi, žáby, veverky a poloopice.
Některé druhy ryb mají rozměrné ploutve, které jim slouží jako křídla. Vymrští se vysoko nad hladinu a potom kloužou vzduchem.
Další články:
Ostrov Mauricius leží uprostřed Indického oceánu.
Létající postavy z bájí a mýtů se vznesly vstříc oblakům.
Kostel svatého Martina ve zdi byl první chrám, ve kterém se přijímlo pod obojí.
Ostrovy ve Středozemním moři jsou domovem mnoha druhů rostlin i živočichů.
Mumie Vladimíra Iljiče Lenina je vystavena na Rudém náměstí v Moskvě.
Velká sfinga stojí na pyramidovém poli v Gíze v blízkosti velkých pyramid.
Kostel Panny Marie pod řetězem je chráněn jako kulturní památka.
Starověká civilizace v údolí Indu vznikla na území dnešního Pákistánu.
Jak vzniká včelí med zahuštěním nasbírané sladiny.
Kalina tušalaj je sucho- a teplomilná.
Aby mohli ptáci létat, musí neustále udržovat proud vzducho kolem křídel. Sílu na mávání křídly jim pomáhají šetřit stoupavé vzdušné proudy. Ohříváním terénu vznikají stoupavé proudy - tzv. termika. Stoupající teplý vzduch nejčastěji tvoří válcovité "sloupy", ve kterých zejména dravci a čápi krouží a stoupají, aniž by mávli křídlem.