Mumie Vladimíra Iljiče Lenina
Mumifikované tělo ruského revolucionáře Vladimíra Iljiče Lenina rozděluje dnešní Rusko. Zatímco jedni ho považují za národní symbol, druzí by chtěli jeho tělo pohřbít do země.
Mumie Vladimíra Iljiče Lenina je vystavena v mauzoleu, které stojí na Rudém náměstí v historickém centru Moskvy.
"Lenin žil, Lenin žije a Lenin bude žít!" napsal v jedné z básní věnovaných vůdci bolševické revoluce básník Vladimir Majakovskij. Právě veřejně přístupné nabalzamované tělo Lenina mělo být v mladé sovětské ideologii symbolem věčného života komunismu, vítězství nad časem a přesahem do prostoru mezi nebem a zemí, uvolněném církví. Ne náhodou se v řeči úředníků pro nekonečný proces rekonstrukce nabalzamovaného těla zachoval zajímavý termín "dlouhodobě uchovávat nebožtíka ve stavu, v němž působí jako živý". A je třeba přiznat, že pohled do tváře mumie Vladimíra Iljiče Lenina je zážitek, na který se nezapomíná.
O tělo V. I. Lenina pečuje od roku 1924, kdy zemřel, speciální vědecká instituce, Ruské biomedikální technologické výzkumné a školicí centrum, které zaměstnává desítky odborníků. Dvakrát týdně tělo prohlíží čtyři specialisté ve skryté laboratoři a natírají je speciálními přípravky. Dvakrát ročně pak mumie na dva až tři měsíce ze sarkofágu zmizí. Tělo je po celou dobu namáčeno ve speciální lázni utajeného složení a vědci kůži centimetr po centimetru prohlížejí. Občas Vladimíru Iljiči vymění i košili a oblek s kravatou. Mumie se jim sice postupem času trochu scvrkává a z původních 162 cm už zbylo jen 148, jinak je ale na svůj věk zachovalý.
Lenin zemřel 21. ledna 1924. O plánech na nabalzování těla a jeho vystavení zatím ani zmínka. Tím větší bylo o několik dní později překvapení veřejnosti, protože v ruských dějinách byli i ti nejobdivovanější panovníci pohřbíváni do země. Stalin si byl nejspíš vědom rizika takového nezvyklého počinu, a proto vše zařídil tak, aby prosby o zachování těla vycházely od prostých sovětských pracujících. Přicházely stovky dopisů, žádajících zajistit Leninovi balzamování.
Co ale ve skutečnosti přimělo sovětské vedení k tak nezvyklému kroku? Moskevský list Komsomolskaja pravda přišel s tvrzením, že na Stalina patrně udělaly dojem poutavé reportáže o otevření Tutanchamonovy hrobky v Egyptě, které vyšly jen o několik měsíců předtím, než Lenin zemřel. A řekl si, že když to dokázali staří Egypťané, musí to dokázat sovětská věda také.
Vědci nejprve namítali, že na mumifikování Leninova těla nemají vhodné znalosti ani prostředky, ale pak se pustili do díla. Ostatně, výsledek při prvním otevření tehdy ještě dřevěného, provizorního mauzolea, k němuž došlo téhož roku v květnu, všechny přítomné nadchl.
Tělo vůdce ruského proletariátu se stalo posvátnou relikvií Sovětského svazu, jeho mozek a srdce jsou do dnešních dní vystaveny v moskevském Leninově muzeu. V roce 1941, když se německá vojska blížila k Moskvě, rozhodl Stalin o tajné evakuaci mumie soudruha Lenina do bezpečí na dalekou Sibiř, do města Ťumeň. Byla zhotovena speciální vodotěsná rakev a 3. července 1941 vyjel z Moskvy zvláštní vlak s chladícím vagonem, ve kterém byla mumie převážena. Do moskevského mauzolea se tělo vrátilo v noci na 25. března 1945.
Další články:
Největší zvíře na planetě Zemi jsou velryby.
Pět smyslů člověka je prostředníkem mezi světem a mozkem.
Hradčanská radnice v Praze je dobře zachovaná historická budova.
Ostrov Mauricius leží uprostřed Indického oceánu.
Jak vzniká med ve včelím úlu.
Domácí zázvorový sirup přelijeme do lahve.
Létající drahokam vyznačující se efektním péřovým šatem.
Velká sfinga stojí v Gíze poblíž velkých pyramid.
Kostel Panny Marie pod řetězem najdeme v Praze 1.
Jogurt v kuchyni slouží k přípravě celé řady jídel.
Mumie Vladimíra Iljiče Lenina je v vystavena v mauzoleu, které stojí na Rudém náměstí v Moskvě na Rudém náměstí u Kremelské zdi.