A svět se točí dál

Pouštní rostliny

Pouštní rostliny
Pouštní rostliny, na obrázku Pryšec Euphorbia virosa. Obrázek: Wikipedia, autor: Muriel Gottrop.

Suchomilné pouštní rostliny, které se také nazývají xerofyty, se různými způsoby dokázaly přizpůsobit životu v téměř bezvodém prostředí. Některé mohou zcela vyschnout, aniž by jim to uškodilo. Starší listy zcela odumřou, avšak mladší liststy, i když uschnou a zhnědnou, pokračují v růstu, jakmile se jim opět dostane vláhy.

Pouštní rostliny se mohou největšímu suchu i vyhnout. Například sluncovka ukončuje životní cyklus dříve, než přijdou nejsušší měsíce roku, které tato rostlina překonává ukryta pod zemí ve formě semen. Někdy dokáže pod zemí čekat i několik let. U některých pouštních rostli zjistili vědci, že při prvním zavlažení vyklíčí pouze část semen, zbylá potřebují několik dešťů, aby začala klíčit.

Nejdůležitější je pro pouštní rostliny odolat suchu. Používají pro to rozmanité metody. Některé pouštní rostliny shazují listí, díky čemuž omezí výpar. Jiné rostliny vytvářejí neobyčejně dlouhé kořeny, aby s jejich pomocí dosáhly k zásobám spodní vody uloženým hluboko v podzemí. Například akácie mají kořeny sahající do hloubky 15 metrů a kořeny některých křovinných rostlin pronikají až do hloubky 21 metrů. Jinou cestou je vytvoření rozsáhlé spleti kořenového systému v povrchové vrstvě půdy, která dokáže využít co největší množství dešťových srážek. Některé druhy rostlin skladují zásoby vody uvnitř lodyh a další mají k uchovávání vody přizpůsobené listy. Také dlouhé jemné chlupy kaktusů zabraňují vypařování vody. Některým pouštním rostlinám pak odomírají nadzemní části a sucho přežívají v půdě pouze hlízy nebo cibulky.


Další články:

Velká čínská zeď je nejdelší starověkou stavbou.

Velká sfinga v Gíze patří mezi nejstarší památky světa.

Močové kameny vznikají krystalickým usazováním látek.

Durian cibetkový je strom, který plodí exotické ovoce a pochází ze Sundských ostrovů.

Jak přišla Velká sfinga o svůj nos? Traduje se několik teorií.

Sibiřské trapy jsou někdejší výlevy čedičové lávy.

Kopyšník tmavý opylovány především hmyzem se sosákem dlouhým minimálně 9 až 10 mm.

Nejstarší rostlina světa přetrvala až dodnes na jihu Tasmánie.

Titanová běloba je chemicky oxid titaničitý.

Obyvatelé planety Země se blíží počtu 7 miliard.

Paridův soud v řecké mytologii.

Toulavé kočky trhají často odpadkové pytle s prošlými potravinami.

A svět se točí dál

Pouštní rostliny používají pro přežití rozmanité techniky a postupy.

A svět se točí dál.