Rosomák sibiřský
Rosomák sibiřský (Gulo gulo). Obrázek: Wikipedia, autor: Zoo Hluboka.
Rosomák sibiřský je největší lasicovitá šelma, připomínající svým vzhledem spíše malého madvěda. Velikost těla rosomáka sibiřského dosahuje 65 až 105 centimetrů, výška v kohoutku 36 až 45 centimetrů, ocas měří 13 až 26 centimetrů, hmotnost 9 až 30 kilogramů.
Rosomák sibiřský obývá tundry, otevřené pastviny a nenarušené boreální lesy v Severní Americe a severní Eurasii.
Přestože působí rosomák sibiřský neohrabaným dojmem, je to vytrvalý běžec, který dokáže za den překonat vzdálenost až 70 kilometrů. Navíc výborně šplhá po stromech, je zdatný plavec a vyznačuje se neobyčejně silným skusem. Je to silné svalnaté zvíře s tmavou mastnou srstí, odolnou proti mrazům, širokou kulatou hlavou, malýma očima, krátkýma kulatýma ušima a krátkýma nohama.
Jedná se o všežravce, jeho potravu tvoří zejména králíci, hraboši, veverky, myši, lišky a svišti, troufne si ale i na podstatně větší zvířata, jakými jsou například srnci, jeleni nebo sobi. Jídelníček si občas zpestří i vejci, různými plody, semeny a kořínky. Během zimy je závislý především na mršinách. Jedinou hrozbou je pro rosomáka sibiřského vlk.
Rosomák sibiřský je samotářsky žijící zvíře.
Další články:
Tmavý lesní medovicový med včel.
Kostel sv. Bartoloměje v obci Kondrac pochází z počátku 12. století.
Jezevec lesní patří do čeledi lasicovitých.
Malostranský kostel Panny Marie pod řetězem v Praze patřil johanitům.
Středověký smírčí kříž byl umisťován jako součást trestu.
Blankytně modře kvetoucí čekanka obecná roste na sušších loukách a při okrajích cest.
13 až 15 centimetrů veliký kolibřík modrolící obývá Jižní Ameriku.
V příznivých letech prosperuje myšice lesní především při suchém a teplém počasí.
Střemchu obecnou najdeme téměř po celé Evropě.
Krevní hemodialýza čistí krev mimo tělo.
Kostel svatého Martina ve zdi se v minulosti stal prvním chrámem, kde se přijímalo pod obojí.
Brambořík evropský kvete bohatstvím množstvím lila růžových nebo i tmavorůžových květů.
Kostel svatého Jakuba Většího Praha patřil františkánskému řádu.
Rosomák sibiřský má pověst na svoji velikost příliš zuřivého a silného zvířete, schopného ulovit i mnohem většího živočicha.