Sfinga v české kultuře
Sfinga, Musée du Louvre, Paříž. Obrázek: Wikipedia, autor: Janmad.
Sfinga, což je počeštěné jméno odvozené z původného řeckého sfinx, je nejčastěji sedící, případně někdy i stojící tvor s tělem z poloviny lvím, z poloviny ženským.
V české kultuře nacházela sfinga uplatnění jako doplněk romantických parků (například v zámeckém parku Veltrusy) nebo jako tvar empírových klik u dveří, řezbářský detail na empírovém nábytku apod.
Další články:
V příznivých letech prosperuje myšice lesní především při suchém a teplém počasí.
Jezevec lesní patří do čeledi lasicovitých.
Jak přišla Velká sfinga o svůj nos, o čemž existuje několik teorií.
Statný sup himálajský se vyznačuje nápadným límcem tvořeným bílými pery.
Hora Velký Blaník vstoupila do legend a pověstí.
Lesní medovicový med včel.
Státní hrad Kunětická hora je chráněn jako kulturní památka ČR.
Starověká egejská kultura vznikla v Řecku.
Pohoří Diamantové hory Kumgangsan, Severní Korea leží při pobřeží Východokorejského zálivu.
Netradiční české vánoční zvyky se dochovaly až do dnešních dnů.
Mravenec lesní staví hnízda ve tvaru velkých kup.
Dračí hory v jižní Africe dosahují výšky až 3500 m.n.m.
Historický klášter svaté Anežky České byl založen v roce 1234.
Sfinga se objevuje také v české kultuře. Vedle české kultury se sfinga objevuje i na mnohých dalších místech světa, např. napodobenina velké sfingy v Gíze v Las Vegas.