Historie Albánie
Pohled na město Berat v Albánii, zachycuje podobu města v roce 1830. Obrázek: Wikipedia, autor: Unknown.
První doklady existence člověka na území Albánie sahají do období před 100 tisíc až 40 tisíc lety. Konce druhého tisíciletí před naším letopočtem je již archeologicky doložena přítomnost indoevropské kmenové skupiny Ilyrů na dnešním albánském území a psaly se první stránky její historie. Podle Albánů, jednoho z ilyrských kmenů, který žil ve střední části dnešní Albánie, dostala země své jméno.
Státní útvary Ilyrů se datují do čtvrtého století př.n.l. Byla to doba, kdy se římská říše snažila podrobit si nezkrotné ilyrské kmeny. Po dvou stoletích se to římské říši na krátkou dobu podařilo. Dalších deset století pak byla země cílem mocenských snah různých států. Byzantská vláda byla přerušována expanzí Bulharů, pronikli sem dokonce Normani, na čas zde měli vliv Benátčané, Sicilské království i neapolští Anjouovci.
Za první samostatný albánský státní útvar se považuje arbešské knížectví na přelomu dvanáctého a třináctého století. Ve století patnáctém většinu země ovládla osmanská říše a tato nadvláda trvala dlouhá století, konkrétně do roku 1912, kdy byla Albánie po dlouhém úsilí uznána velmocemi na londýnské konferenci za nezávislý stát.
Stejně pestrá a bouřlivá je i novodobá historie Albánie. Země se stala součástí socialistického tábora, v roce 1949 se stala členem RVHP a o šest let později členem Varšavské smlouvy.
Dějiny Albánie však rozhodně nejsou nudné. Již v roce 1968 tato země z Varšavské smlouvy vystupuje, ruší spojenectví se Sovětským svazem a přeorientovává se na Čínu. Kritika maoismu vynesla o deset let později Albánii zrušení čínské hospodářské pomoci a odchod čínských odborníků ze země. Albánští studenti opustili čínské univerzity a Albánie se ponořila do období izolace. V devadesátých letech, kdy změny zasáhly celou oblast východní Evropy, i Albánie prošla neklidným vývojem. Ozbrojenci ovládající ulice v této době nebyli výmyslem, ale na některých místech skutečností. V současné době se již situace v Albánii uklidnila a země se navrací zpět do Evropy.
Další články:
Městská památková zóna Ostrov skýtá pohled na románskou architekturu, gotiku i renesanci.
Strom dub cesmínový roste ve Středomoří.
Křemelák neboli dub letní je mohutný listnatý strom.
I v blízkosti lidí žijící kuna skalní má hustou, hladkou, hnědě zbarvenou kožešinu.
V jordánské poušti stojí skalní město Petra vytesané v pískovcových skalách.
U nás nehnízdící vlaštovka skalní není příliš vázána na lidská sídliště.
Středomořský ostrov Malta má své místo v současnosti i v dějinách.
Africký malý savec daman skalní tvoří kolonie o asi 50 členech.
Relativně rozlehlý ostrov Gozo se nachází v sousedství ostrova Malta.
Historie pošty sahá až do starověku.
Dravý pták orel skalní je velmi elegantní letec.
Žulový ostrov Bornholm omývají vlny Baltu.
Historie Albánie začíná již tisíce let před naším letopočtem. V té době oblast dnešního státu obsadily Ilyrské kmeny, předchůdci dnešních Albánců. Poté do historie Albánie vstupují Řekové, Římané a v pozdějších dobách řada dalších národů. Od 14. století začínají dění na Balkáně ovlivňovat osmanští Turci. Po osvobození z jejich nadvlády vzniká v roce 1912 nezávislá Albánie, která se po druhé světové válce přiklání k socialismu.