Agama turkestánská rozšířená ve volné přírodě v pohoří Pamír v Asii, patří mezi středně velké agamy s poměrně velkou hlavou a dorzoventrálně zploštělým tělem. Vyznačuje se olivově šedým až hnědavým zbarvením a tmavou nepravidelnou kresbou. Dospělí samci mají tmavé hrdlo. Agama turkestánská dorůstá hmotnosti až 120 gramů a délky těla 36 až 41 centimetr, z toho ocas 22 až 26 centimetrů.
Agama turkestánská je horský druh, který obývá suché skalnaté srázy a svahy hor do nadmořské výšky 3400 metrů. S oblibou se pohybuje po kolmých stěnách skal a balvanů. Samci převažují na výše položených místech, zatímco samice se zdržují níže. Aktivní jsou agamy turkestánské zejména během dne, dobře běhají a také hbitě šplhají ve větvích stromů a keřů. Před slunečním zářením se agamy turkestánské ukrývají v puklinách skal pod kameny nebo v norách.
Samci agamy turkestánské jsou velmi teritoriální a vytváří si harémy, ve kterých žijí s několika samicemi.
Potravu agamy turkestánské tvoří především hmyz a některé části rostlin.
Další články:
Osobní námořní loď Queen Elizabeth 2 uplula během své kariéry více než pět milionů námořních mil.
Brambořík evropský kvete bohatstvím množstvím lila růžových nebo i tmavorůžových květů.
V příznivých letech prosperuje myšice lesní především při suchém a teplém počasí.
Rybníky jsou lidmi vytvořené vodní nádrže určené primárně pro chov ryb.
Kostel svatého Jakuba Většího Praha patřil františkánskému řádu.
Kostel svatého Martina ve zdi se v minulosti stal prvním chrámem, kde se přijímalo pod obojí.
Malostranský kostel Panny Marie pod řetězem v Praze patřil johanitům.
Jezevec lesní patří do čeledi lasicovitých.
Střemchu obecnou najdeme téměř po celé Evropě.
Kostel sv. Bartoloměje v obci Kondrac pochází z počátku 12. století.
Blankytně modře kvetoucí čekanka obecná roste na sušších loukách a při okrajích cest.
Tmavý lesní medovicový med včel.
Borovice černá dorůstá výšky 20 až 40 metrů.
Agama turkestánská je horským druhem, který s oblibou obratně šplhá po kolmých stěnách skal a balvanů.