Osel odchází do ústraní
Osli patřili dříve ve Španělsku k obrazu všedního dne. Dnes nahrazují rolníci hýkající pracanty mechanizací. Ochranáři usilují alespoň o zachování vzácných ras.
Osel se využívá pro dopravu a nošení nákladů.
Osli jsou krásná, užitečná a milá zvířata. Někteří se s vámi hned spřátelí a strkají do vás, jako by se chtěli mazlit. Jiní vás začnou tahat za bundu a může se vám také přihodit, že nevinně vyhlížející oslátko se vám tvrdě zahryzne dobře vyvinutým chrupem přímo do těla.
Ještě před několika desítkami let žily ve Španělsku na dva miliony oslů. Dnes jich zbývá kolem devadesáti tisíc. Jen za uplynulé tři roky jich na jatkách skončilo dvacet tisíc.
Osel žije po boku člověka už celých šest tisíc let. Málokdy zavítal do společnosti bohatých. Jeho osudem byla chudoba. Život ve vesnicích, které už ztratily krok s dobou explodujících rychlostí a inovací. Tam je pro něj ještě práce a jeho zvláštní pradávný křik občas přehluší pouliční lomoz. Uslyšíte ho většinou už jen v odlehlých, neschůdných končinách, kde se rolníkům nedostává peněz, aby si koupili místo osla stroje. Jeho tradičním zaměstnáním bylo nošení nákladů a vody. Tahal válce při stavbách silnic nebo pluh při orbě polí, lopotil se v lomech a v dolech, vláčel kameny a balvany, pomáhal při sklizni oliv nebo monotónním krokem otáčel "colo", těžký kámen mlýnku na olej. Dnes jeho práci převzaly mohutné lisy, malé automobily a mechanizované pluhy. Technika je výkonnější a zabere méně místa. Stroj se dá odstavit do kůlny a není třeba si ho dále všímat. Osel naproti tomu vyžaduje péči.
Početní pokles oslí populace zároveň znamená, že se v ní vyskytuje již jen velmi málo čistokrevných exemplářů. Katalánský osel s černou srstí a širokou oválnou hlavou je prakticky vyhynut. Zamorsko-leonská rasa je zastoupena několika sty jedinci a andalusko-córdobský osel s typickým mohutným vzrůstem dnes čítá pouhých pětačtyřicet kusů.
Pro záchranu andaluské rasy vzniklo v obci Vélez Blanco v provincii Almería centrum ve spojení s mnichovskou Horstmannovskou nadací. O udržení čistokrevné rasy se tam stará plemenný oslí hřebec Africano a šest klisen. Je to dlouhodobá záležitost. Donošení hříběte, které po narození váží kolem šestadvaceti kilogramů, trvá u oslí klisny plných tři sta pětašedesát dní.
Andaluský osel je krásné zvíře s šedou srstí. Je téměř stejně velký jako kůň. Hřebci, měřící v kohoutku zpravidla přes sto čtyřicet sedm centimetrů, mají široké plece, zaoblené břicho, rovný a svalnatý krk a boky trochu vpadlé jako velbloudi. Celkově působí ušlechtilým a majestátním dojmem.
Ochrannou ruku nad celým projektem na záchranu oslů drží královská rodina a centrum se snaží ukoutat i mezinárodní pozornost.
Pokud ve Španělsku ještě vůbec existuje chov čistokrevných oslů, je to díky jejich vojenskému využití. Již král Filip II. učinil z chovu oslů záležitost armády. V šestnáctém století bylo Španělsko světovou velmocí a význam oslů byl nepopiratelný. Osel se sice nehodí k hrdinským ztečím v první linii, ale jeho vytrvalost a nenáročnost z něj učinila nepostradatelného pomocníka při přesunech a zásobování. Plemenní samci se křížením s klisnami koní starali o dorost robusních mul, klasických tahounů při válečných operacích. Dodnes je vedením plemenných knih oslů pověřen plukovník španělského ministerstva obrany. Rozsah jeho působnosti se však stále zmenšuje. Mulami dnes disponuje jen několik horských divizí a jejich dny se zdají být sečteny.
Španělští býci požívají stále nezmenšené úcty. O svoji budoucnost se nemusí bát ani překrásní andaluští koně. Osel, jehož svérázná povaha se vzpírá drezuře a jehož nenápadný a málo impozantní vzhled nevzbuzuje emoce, se do dnešní doby nehodí. Byla by škoda, kdyby se ocitli na listině ohrožených druhů. Andaluští osli patří doslova ke kulturnímu dědictví Španělska. Podle některých lidí je záchrana oslů stejně důležitá jako uchování granadské Alhambry.
Další články:
Jak vzniká med ve včelím úlu.
Mangold je zelenina, která může chutnat, zdobit i prospívat tělu.
Velká sfinga stojí v Gíze poblíž velkých pyramid.
Plavající sloni v Indii.
Národní park Torres del Paine zanechá dojem.
Kam dohlédne ve vesmíru lidské oko? Do mlhoviny v Andromedě.
Strahovská knihovna obsahuje více než 200 000 svazků.
Punta Arenas leží na břehu Magalhesova průlivu.
Ostrov Mauricius leží uprostřed Indického oceánu.
Národní park Doňana je domov mnoha druhů evropských ptáků.
Osel odchází do ústraní, zatímco ještě před několika desítkami let žily ve Španělsku na dva miliony oslů. Dnes jich zbývá kolem devadesáti tisíc.