Mangold
Mangold může chutnat, zdobit i prospívat tělu. Dnes tak trochu polozapomenutá zelenina obsahuje množství vitaminů a minerálních látek. Podobá se špenátu, ale je příbuzným řepy cukrovky a pochutnávali si na něm již ve sarověku obyvatelé tehdejšího Egypta, znali jej Řekové i Římané.
Mangold se svým vzhledem podobá špenátu, je však příbuzným řepy cukrovky.
Z římské říše se jeho pěstování rozšířilo do střední a severní Evropy a ve středověku přes Malou Asii až na Dálný východ, a v 17. století byl mangold znám už i v Číně. Hojně se využíval i v arabské kuchyni. Ve Středomoří je hojně používán stále, jen u nás se teprve znovu nesměle hlásí o slovo u drobných pěstitelů a můžeme jej občas zahlédnout i na farmářských trzích. Určitě stojí za to ho ochutnat.
Mangold se vysévá během měsíce dubna nejlépe na pozemek, který jsme na podzim přihnojili kompostem, a jeho pěstování není nijak náročné, jen je třeba buď dodržet spon 30 x 50, nebo po vzejití vyjednotit. Samozřejmě je třeba dbát na dostatečnou zálivku. Sklizeň probíhá po celé vegetační období vylamováním řapíků a končí na podzim.
Mangold je zdrojem vitaminu C, obsahuje vitaminy skupiny B a vitamin A. Z minerálních létek se v mangoldu nachází množství vápníku, draslíku, fosforu, hořčíku a železa. Protože je mangold příbuzný s řepou, obsahuje betain, který společně s dalšími látkami předchází kornatění tepen a aktivuje činnost jater. Konzumace mangoldu působí preventivně proti nádorovým onemocněním. Obsahuje také antioxidanty a kyselinu swingovou, která reguluje množství cukru v krvi. Mangold má vysoký obsah vlákniny a nízkou energetickou hodnotu.
Existují dva druhy mangoldu - listový a řapíkatý. Listový má úzké řapíky a mohutné silně zvlněné nebo hladké sytě zelené listy. V kuchyni se používá většinou podobným způsobem, jako špenát. Mladé lístky lze přidávat do salátů, polévek i omáček. Řapíkaté odrůdy mají dužnaté řapíky až pět centimetrů široké, zbarvené od bílé, žlutavé po červenou a velké zelené až červenofialové listy. Silné řapíky listů můžeme používat podobně jako chřest. Lze je použít pod maso místo papriky, nebo místo květáku s míchanými vejci, jako koláč a také do polévek. Mladší exempláře řapíkatého mangoldu lze připravovat celé, u starších oddělujeme řapíky od listů (starší řapíky je lepší sloupat podobně, jako rebarboru). Starší listy mohou mít lehce svíravou chuť, proto je lépe je upravovat tepelně než používat čerstvé.
Na záhonu mangold nelze přehlédnout, je to skutečný krasavec, který neudělá ostudu ani mezi květinami. Pak byste ovšem měli volit barevné odrůdy.
Recepty:
Mangoldový koláč pečeme cca 20 minut při 190 °C.
Další články:
Strahovská knihovna obsahuje více než 200 000 svazků.
Národní park Torres del Paine zanechá dojem.
Národní park Doňana je domov mnoha druhů evropských ptáků.
Ostrov Mauricius leží uprostřed Indického oceánu.
Plevel je rostlinný druh pěstovaný nezáměrně.
Velká sfinga stojí v Gíze poblíž velkých pyramid.
Zapomenuté potraviny na talíři, patří mezi ně špalda, pohanka nebo jáhly.
Jak vzniká med ve včelím úlu.
Punta Arenas leží na břehu Magalhesova průlivu.
Mangold je zelenina pocházející původně ze Středomoří. Podle dochovaných písemných záznamů představoval před 300 lety v oblasti střední Evropy nejoblíbenější zeleninu.