Strach z výšek
Nemáte rádi výšky? Máte z nich závrať? Ztrácíte orientaci? Není to nic neobvyklého. Více než polovina obyvatel zeměkoule zažívá podobné pocity a deset procent světové populace dokonce trpí panickou hrůzou z výšek - akrofobií.
Více než polovina obyvatel zeměkoule zažívá při pohledu z výšky závrať a deset procent světové populace dokonce trpí akrofobií - panickou hrůzou z výšek.
Většinou se strach z výšek projevuje závratí. Podobná závrať může být příznakem chřipky, důsledkem nadměrného požití alkoholu, pobytu na lodi či na kolotoči. Složité tělesné funkce udržující rovnováhu, na nichž se podílejí oči, vnitřní ucho a svaly, jsou narušeny. Ztrácíme kontrolu nad tělem, a jsme-li ve výšce nebo na pokraji propasti, začínáme se bát.
Podle doktorky Lucy Yardleyové z britské Southamptonské univerzity je základní příčinou závrati nedostatek vizuálních informací. Podívá-li se člověk z velké výšky dolů, získává velmi málo informací nezbytných pro vizuální kontrolu rovnováhy. Všechno je příliš vzdálené. Za normálních okolností měří mozek pohyb těla tím, že monitoruje změnu polohy těla vzhledem k nehybným předmětům v okolí. Z velké výšky není toto srovnání možné. Do hloubky je příliš daleko a na úrovni očí ve velké výšce už také není s čím srovnávat. Výsledkem je kolaps rovnovážného systému. To vede k závrati, dezorientaci, pocitu houpání jako na moři.
Člověk je zvyklý na perspektivní uspořádání ve výši očí. Pozorujeme svět tak, že se díváme kupředu a vše srovnáváme v pravých úhlech. Jestliže se díváme z vysoké budovy, máme sice před sebou také perspektivu, ale mozek je zmaten, protože úhly jsou jiné. Kontrola rovnováhy začíná horečně pracovat. Mozek se s touto skutečností lépe či hůře vyrovnává a výsledkem bývá závrať.
Někteří vědci tvrdí, že závrať a strach z výšek jsou do značné míry produktem současného životního stylu. K dezorientaci v prostoru přispívají navá obrovská nákupní centra, výškové budovy, vnější prosklené výtahy či reflexní povrchy budov. Velkou zásluhu na tom má i sedavý způsob života, především dlouhé hodiny trávené u počítače. Každý orgán se musí udržovat a cvičit. Stejně je tomu i se složitým systémem udržujícím v těle rovnováhu. Soustavným tréninkem ho lidé dokáží vycvičit k absolutní dokonalosti. Jako příklad mohou posloužit krasobluslaři, kterým se hlava nezatočí ani při rychlých piruetách a točených skocích. Podobně je tomu v umělecké gymnastice, skocích na lyžích a řadě dalších sportů.
Závrati méně podléhají děti,, které běžně skáčou, dělají kotrmelce, hvězdy, balancují na zábradlí, věší se na něm hlavou dolů nebo se na místě točí. Dospělí by se za podobné činnosti styděli, ale je to jediná možnost, jak si systém udržující rovnováhu procvičit a oživit. Pokud nechcete dělat hvězdy či kotrmelce, zkuste několikrát denně zavřít jedno oko a orientovat se v prostoru. I takové cvičení pomůže v boji proti závrati a strachu z výšek.
Další články:
Ostrov Malta je místo, kudy vedl jeden z předělů lidských dějin.
Cesta sondy Voyager 1 do vnější části Sluneční soustavy.
Ostrov Korsika je ve Středozemním moři nejhornatějším.
Ostrov Capri leží poblíž pobřeží jižní Itálie u Neapole.
Velká sfinga stojí v Gíze poblíž velkých pyramid.
Egyptské hieroglyfy byly nejstarší písmo, jak nasvědčují nejnovější archeologické nálezy.
Umělý déšť v poušti je v lidských silách vytvořit.
Kilimandžáro přitahuje ročně desetitisíce turistů.
Prehistorické saharské kresby žiraf vznikly před sedmi tisíci lety.
Umělé osvětlení se stalo fenoménem moderní společnosti.
Někteří vědci tvrdí, že strach z výšek je do značné míry produktem současného životního stylu. Velkou zásluhu má na jeho vzniku i sedavý způsob života.