Starověká lepidla
Mezi starověká lepidla patřila pryskyřice. Obrázek: Wikipedia, autor: Meanos (2004).
Od okamžiku, kdy naši předkové začali vyrábět a používat nástroje, vyvstala před nimi potřeba používat při své práci lepidlo. Chemické továrny tehdy ještě neexistovaly a protu museli tehdejší lidé používat to, co jim nabízela příroda. Tedy především pryskyřici, včelí vosk či škrob. A aby bylo přírodní lepidlo pevnější, začali do nich lidé přidávat třeba sliny nebo krev.
Starověcí Egypťané používali živočišná lepidla při spojování dýh. V různých z doby starověkého Egypta dochovaných předmětů byla objevena arabská guma a papyrové svitky pocházející ze starověkého Egypta byly slepovány lepidlem připravovaným z mouky a vody.
Nejstarší doložené použití lepidla je datováno do doby kolem roku 4000 př. n. l. Při archeologických výzkumech na některých pohřebištích byla objevena keramika opravená lepkavými pryskyřicemi. Sochy v babylonských chrámech měly slonovinové oči klížené do očních důlků pomocí lepidla.
Další články:
Zámeckým parkem obklopený zámek Zbraslav stojí na místě původního loveckého hrádku.
Rekonstruované zahrady pod Pražským hradem slučují pětici nejhezčích zahrad.
Poblíž ostrova Malta ležící ostrov Gozo má starobylou historii.
Strom hřebíčkovec kořenný plodí koření hřebíček.
Lvíček zlatý je snadno poznatelná drobná opička se zlatou až zlatohnědou srstí.
Brouk zlatohlávek zlatý na zahradě patří mezi užitečné druhy hmyzu.
Středomořský ostrov Malta sousedí s rozlohou menším ostrovem Gozo.
Suchomilný vřes obecný je keříček vysoký 30 až 60 centimetrů.
Mořský sleď obecný tvořil ve středověku klíčovou položku na postním jídelníčku.
Velká dravá tažná ryba losos obecný vniká do evropských řek.
Barokní Vrtbovská zahrada Praha se rozkládá za Vrtbovských palácem na pražské Malé Straně.
Dávná starověká civilizace v údolí Indu rozkvetla na území dnešního Pákistánu.
Používání starověkých lepidel je spolehlivě datováno do doby před zhruba šesti tisíci lety.